Basic HTML Version
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz | www.bitessko.com
Únor
2015 |
19
lovi krejčímu
Josefu Jirkovskému
. A roku 1849 Veronika Jirkovská nechala připsat dům
v ceně 800 zlatých svému manželovi
Josefu Večeřovi
. Dům je v držení rodu Večeřů dosud.
Prameny: SOkA Žďár n. S., f. AM Velká Bíteš, kn. č. 11787, fol. 38, 48, 119, 162, 166, 199,
kn. č. 11788, fol. 41, 94, 95, 106, 234, kn. č. 11789, fol. 26, kn. č. 11793, fol. 73, kn. č. 11795, fol. 417.
Jan Zduba
HUDEBNÍ POČÁTKY BÍTEŠSKÝCH
Zajisté lze předpokládat,
že centrem hudebního života ve
Velké Bíteši býval od svého po-
čátku ve 13. století kostel. Zde
býval rozvíjen zejména duchovní
zpěv. Ze sklonku středověku
jsou toho v městském muzeu
hmotnými doklady olomoucký
graduál zřejmě z 80. let 15. sto-
letí, misál vytištěný v roce 1499
v Norimberku (vrchnostenský
dar z roku 1506) a žaltář vytiš-
těný též v roce 1499 v Brně.
Vnitřní potřebu hudby vystihl
v 15. století městský písař v mi-
movolné poznámce v městské knize:
„sám sobě hudu, sám sobě vesel budu“
.
Za jedny z nejstarších dochovaných hudebních nástrojů ve Velké Bíteši lze považo-
vat zvony. První tři dochované zvony byly pořízeny v průběhu několika málo let z kraje
16. století (hlavní tóny d1, e1, gis1) a doplněny byly ještě zvonem čtvrtým v roce 1568
(f1). Po třicetileté válce v roce 1655 byl v kostele zřízen nový hudební nástroj, kterými
byly malé varhany s pěti či šesti rejstříky bez pedálu. Dalším hudebním nástrojem bývaly
housle, doložené nejdříve k roku 1726. Obec tehdy na jaře vynaložila 17 krejcarů na poří-
zení struny na
„violon“
do kostela. Ovšem tyto hudební nástroje nemohly nahradit zpěv.
Při chrámovém zpěvu býval ve své době oblíbený vysoký hlas diškantisty a o něco hlubší
altisty (1696). V roce 1718 jeden chlapec natolik vynikal ve zpěvu, že mu vrchnost zajistila
další odborný vývoj.
Při barokních procesích, zejména o BožímTěle, se hudba přelévala z kostela do ulic města.
Při těchto hlučných procesích se uplatňovali zpěváci, muzikanti, trubači, bubeníci někdy
s vlašskými bubny, střelci z ručnic a mušket a výjimečně z moždíře, a samozřejmě zvoníci.
Při zkoumání podrobností o hudebních nástrojích obecní účty dokládají snad jen bubny. Ta-
kový zhotovil kupříkladu v roce 1682 křovský Vít Ráček z jakéhosi dřeva. Následně jej
Detail stránky graduálníku ze sklonku 15. století. | Archiv Městské muzeum