Basic HTML Version
|
Únor
2015
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz | www.bitessko.com
20
bítešský řezbář Petr Moučka potáhl dvěma kozími vydělanými kůžkami s pomocí
„struny“,
„obrývek“
a zámečnické
„frysky“
, a buben obarvil, namaloval na něj městský erb a přidě-
lal červený řemen. Celé to stálo 2 rýnské zlaté 2 krejcary. V následujícím roce byl pořízen
od deblínského šenkýře druhý nový buben a Moučka na něj zhotovil
„oblouk“
a paličky.
V tomto čase obav z turecké invaze dva obecní bubeníci často bubnovali
„na vartu,
šorbach a čokstem
[?]
strach“
. V radničním inventáři v roce 1673 byly zaznamenány pouze
dvě obecní muškety, v roce 1705 se v dolní světnici nacházelo již deset mušket a dva bubny.
Lidovou hudbu provozovali v čase doznívající renesence hudci a muzikáři. Ve Velké Bíteši
je na sklonku 16. století doložen hudec Vít Holý, který vlastnil dům čp. 173 v dnešní ulici
Za Loukama, podobně v polovině 17. století muzikář Řehoř vlastnící dům čp. 102 v dnešní
Peroutkově ulici. Varhanáře platívalo od počátku město, a tak jména jednotlivých varhanářů
jsou doložena. O jejich hře se ovšem zprávy nedostávají; z nich ale vybočoval asi jediný
bítešský rodák Tobiáš František Šandera (1655–1729), který byl varhaníkem celé půlstoletí
(po 1677–1729). Od roku 1730 se hra na varhany stala úkolemměstských kantorů. Z nich byl
po hudební stránce asi nejvýznačnější Václav Dusík (1751–1812), který byl údajně znameni-
tým varhaníkem a pianistou, též hudebním skladatelem. Byl strýcem věhlasného hudebního
skladatele Jana Ladislava Dusíka (1760–1812). Ve Velké Bíteši působil v letech 1780–1793,
načež po výměně kantorského místa s Vincentem Tirayem se uplatňoval ve výjimečné kapele
Jindřicha Viléma hraběte z Haugwitz na Náměšti. Ostatně, v tomto souboru bítešské vrch-
nosti v první polovině 19. století účinkovalo na vynikající úrovni vícero Bítešanů - Jakub
Bílek, Antonín Dufek, Kočent, Palla, Václav Rozsypal, Vincenc Tiray, Josef Tiray, Wasget-
sdischan, ad. Bítešský rodák Jan Šandera tuto kapelu dokonce v letech 1820–1842 dirigoval.
Kvalita zdejší hudební produkce tak byla nastavena vskutku vysoko.
Zdroje: SOkA Žďár n. S., f. AM Velká Bíteš, sig. C18 (obecní počty) a C23 (obecní korespon-
dence).
Jan ZDUBA, Počátky barokních slavností města Velké Bíteše
(1662–1730), nepublikováno.
Haugwitzové a hudba,
Náměšť n. O. (NPÚ), 2003, sborník přednášek. Petr HLAVÁČEK,
Václav
Jiřík Dusík (Příspěvek k historii hudebnického rodu)
, vlastivědný sborník Západní Morava XIV.,
2010. Též WWW: <http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/558-schuzka-saga-rodu-du-
siku—1090014>.
Jan Zduba
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ
MODRO - ČERVENÁ BILANCE
Zaskočeni chaotickým během událostí jsme si ani neuvědomili, že je tu leden,
začátek nového roku, měsíc bilancování. Přesyceni mediálními informacemi všeho druhu,
zůstáváme mnohdy apatičtí k blízkému i vzdálenému okolí, ke světu kolem nás i ke svým