STAROSTOVÉ města VELKÉ BÍTEŠE
www.bitessko.com|
www.vbites.cz| 11
Významnou roli v Kallinově životě sehrála dobrovolná činnost hasičská. Byl aktivním
členem
Dobrovolného hasičského sboru města Velké Bíteše
a dlouholetým předse-
dou jeho výboru. V roce 1895 vyvrcholila ve sboru vnitřní krize. Předseda sboru Kallina
a „nesmrtelný“ náčelník Jan Vorel zastávali příliš konzervativní názory (bránili vzniku župy)
a stali se tak terčem kritiky skupiny vedené advokátem a členem bítešského sboru dr. Janem
Pohlem. Ten, spolu s několika dalšími, byl za to ze sboru dokonce vyloučen. Zřízení „župy
velkobítešské“, prosazované pokrokovým „hasičským buditelem“ Vincencem Brožou, ří-
dícím učitelem v Křoví, tak muselo ještě několik let počkat.
„Dne 1. května 1898 byla
svolána valná hromada hasičského sboru Velkobítešského na základě nově vyhotovených stanov
navržených Českou ústřední jednotou pro Moravu, kdy se dostavilo 30 členů a provedla se volba
výboru. Zvoleni byli pp.:
Eduard Kalina
, Vincenc Seka, měšťan; Antonín Tesař, c. k. notář;
Jan Vorel, obchodník, účetní Spořitelny města Velké Bíteše; Antonín Novotný, Ignác Novotný,
Antonín Horký...“
.
Útržky z činnosti starostenské
1877
Z protokolů obecní rady:
První zápisy byly psány většinou v německém jazyce, německým písmem „kurentem“. Vyža-
dovalo-li to porozumění prostého lidu, byly někdy proložené českým textem s písmem ne-
pravidelně přecházejícím od kurentu do latinky. Bylo to zejména v těch případech, kdy bylo
nutné zaznamenat přísahy hutařů a jiných hlídačů či obecních „zaměstnanců“. Také pravopis
byl někdy nevyzpytatelný.
1878
Ukázka za zápisu z protokolu o vyměření přioraných obecních pozemků a placení nájem-
ného:
„Protokoll. Obecní výbor uzavřel v sezení dne 15. února 1878 by všechny obecní pozemky,
které sousedé přioráním k jejich polím užívají, od 1. dubna do 15. května t.r. vyměřené byly,
kdežto každému svobodno stojí, onen obci náležící pozemek, který užívá, za roční nájemné z míry
5 zl. 33, aneb za 1kr. (z) čísla na 6 po sobě běžících roku počinajic od 1. dubna 1878 v nájem
převziti...“.
Usneseno, že varhaníci Bohuš Alferi, Josef Pažourek a Jan Tiray dostanou ročně 71 zlatých,
2 bečky piva (a 4 pole?). K tomu 100 mázů piva pro hudebníky.
1879
Z dobového popisu města:
„Z náměstí na severní stranu ku chrámu vzhůru vedou dvě ulice, Kostelní a Hrnčířská, končí před
kostelními hradbami, malým prostranstvím,
jež roku 1879 za starosty obce pana Eduarda
Kalliny agátovými stromy vysázeno bylo“
.
Na počest císařského jubilea byl vysázen „Františkov“.
1881
Pacholkům a děvečkám bylo z důvodů mravních zakázáno toulání po 9. hodině večerní.
„Potom
jsou často unaveni a nemohou řádně konati svoje práce u haspodářů...“
. Konala se Valná
hromada právovárečníků.