Previous Page  4 / 12 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 4 / 12 Next Page
Page Background

Restaurace Na Humpolce

Brněnská 184, Tišnov

tel.: 720 153 184

www.nahumpolce.cz

Restaurace / Penzion

Tišnovská rychta

Mlýnská 377, 666 01 Tišnov

tel.: 515 532 506,

www.tisnovskarychta.cz

Ranč U Bizona

Kuřimská Nová Ves, ev.č. 3, 594 51 Kutiny

tel.: 549 440 623

www.rancubizona.cz

Centrum služeb pro turisty

nám. Míru 120, 666 01 Tišnov

e-mail:

tic@kulturatisnov.cz

e-mail:

pronajmy@kulturatisnov.cz www.tictisnov.cz

tel.: 549 410 211

Restaurace a penzion Hanáček

Nedvědice 24

tel.: 736 670 550, 736 670 551

www.penzionhanacek.ic.cz

Turistická ubytovna

Chlébské 30

tel.: 733 383 676

http://www.obecskorotice.eud.cz

Rekreační středisko Prudká

Doubravník 256

tel.: 549 418 742

www.prudka.cz

Pohostinství Břetislava Sedláčka

Doubravník 75

tel.: 566 566 617, 602 842 711

www.doubravnik.cz/hospoda

Penzion Zubr

Ujčov 46

tel.: 566 566 630, 723 391 919

www.penzion-zubr.cz

Steak & Burger U Medvěda

Nedvědice 30

tel.: 776 563 768

www.steakumedveda.cz

Cukrárna Milena

Nedvědice 31

mobil: 605 736 606

www.cukrarnamilena.cz

Restaurace Pod Pernštejnem

Nedvědice 76

mobil: 608 483 476

www.restaurace-pernstejn.cz

Hradní restaurant starého pána Viléma

Nedvědice, Pernštejn 9, 592 62

mobil: 776 563 768

Pizzerie 16

Nedvědice 16,

tel.: 777 916 016

www.pizzerie16.cz

Turistické

informační

centrum

592 62 Nedvědice 42,

tel.: 511 119 173,

e-mail:

info@pernstejnsko.cz

Kde se najíst,

kde se vyspat

Kde se najíst,

kde se vyspat

Penzion Červený mlýn

+ pivovar Grádo

Červený mlýn 170, Tišnov

tel.: 739 569 771

www.cervenymlyntisnov.cz

Restaurace Sklep

Jungmannova 86, Tišnov

tel.: 739 702 695

www.gastrosklep.cz

Hostinec U Vlachů

Jamné 30, Tišnov – Jamné

tel.: 549 427 001

www.hostinecuvlachu.cz

Mezi mnohými významnými lípami jme-

nujme alespoň některé. Přímo v Nedvědi-

ci se nejkrásnější exemplář lípy nachází na

místním hřbitově – jedná se o nádherný,

mohutný, více než 200 let starý strom, kte-

rý dodává nedvědickému hřbitovu velmi

působivý ráz. Za zmínku jistě stojí skupina

tří lip před starobylým kostelem v Černvíru,

lípy na Kovářové, v Ujčově, na Skoroticích,

v Sejřku a tak bychom mohli vyjmenovat

většinu nebo dokonce všechny naše obce

a jejich místní části.

Vedle majestátných lip se na Pernštejn-

sku nachází rovněž zajímavé exempláře ji-

ných druhů jako například buky, duby, dou-

glaska tisolistá a další. Nejvýznamnějším,

nejstarším a také nejznámějším stromem

Významné a zajímavé stromy

na Nedvědicku/Pernštejnsku

tudy vede také žlutá turistická značka, kte-

rá přivádí pěší turisty z Nedvědice na první

nádvoří hradu Pernštejna a dále pak směr

Věžná a Rožná.

-PV-

Významné stromy jsou součástí naší krajiny, jsou vysazovány při různých výročích, historicky významných událostech nebo jen

tak, zdánlivě bez konkrétního důvodu s cílem zkrášlit určité místo či doplnit zelení nějakou stavbu. Na Moravě a v Čechách byla

takovým stromem většinou lípa. Lípy byly vysazovány na návsích a náměstích, u kostelů, kaplí a božích muk, u studánek, na

hřbitovech, najdeme je na nádvořích našich hradů a zámků a v neposlední řadě byly lípy jako naše národní stromy vysazovány v letech

1918 a 1968. Ani krajina okolo hradu Pernštejna není a nebyla v minulosti výjimkou.

Radnice, která byla původně dře-

věná a byla postavena v 16. sto-

letí, byla nahrazena novostavbou

ve stylu pozdního historismu podle pro-

jektu brněnského architekta Vladimíra Fis-

chera. Sgrafita na fasádě od Jana Köhlera

zobrazují historii Tišnova. „Květnice hora,

Besének voda, dražší než celá Morava“

nebo „Tento dům ať potrvá až dokonce svě-

ta, Tišnováci zůstanou po něm čtyři léta“ to

jsou známé nápisy, které jsou vyryty na zdi

radnice.

Další dominantou Tišnova je kostel sv. Vác-

lava. Podle prvních zmínek stál však na

tomto místě dřevěný kostelík datovaný

r. 1239. Poté zde, v 2. polovině 15. století,

byla postavena gotická stavba. Z tohoto

Po stopách památek v Tišnově

Ačkoli je město Tišnov jedním ze zakladatelů destinace Koruna Vysočiny, o jeho památ-

kách jsme v novinách ještě téměř nic nepsali. Což je veliká škoda a tuto nechtěnou chybu

musíme napravit. Horu Květnici, kopec Klucaninu s rozhlednou, aneboMuzeumměsta Tiš-

nova jsme představovali v minulých číslech. Nejen v širokém okolí, ale i přímo v Tišnově

se nachází několik dominant, které stojí za zmínku a co víc, za návštěvu. V tomto článku

se dozvíte něco nového o radnici a kostele sv. Václava.

století pochází i nejstarší dochovaná část

žebrové klenby. Kostel býval opevněn ka-

mennými hradbami, ze kterých zůstalo jen

torzo. Dnešní podobu získal kostel sv. Vác-

lava až v 19. století, kdy byla přistavěna Ma-

riánská kaple. Na hlavním oltáři je obraz

sv. Václava. V parku u kostela stojí vrcholně

barokní socha Piety. Ta se původně nachá-

zela na místě Mariánského sloupu na ná-

městí Komenského.

Tipů, kam se v Tišnově podívat, je ještě ně-

kolik. Je možné projít se úzkými tišnov-

skými uličkami, prohlédnout si Mariánský

sloup nebo Kuthanovo sanatorium, které

je v současné době využíváno jako nemoc-

nice. O těchto památkách se dočtete v dal-

ším čísle.

-EŠ-

Téměř každý turista, který dorazí do Tiš-

nova, hledá informační centrum. „Íčko“

zde fungovalo už nějaký pátek a jak čas

ubíhal, vznikal prostor ke zlepšení. Jsou

to už 3 měsíce, kdy se Turistické informač-

ní centrum přestěhovalo do nových pro-

stor a stalo se součástí Centra služeb pro

turisty. Nově se nachází na nám. Míru 120

v budově hotelu Květnice (vchod z ná-

městí Komenského). Ať už tedy návštěv-

ník dorazí do Tišnova vlakem či autobu-

sem, informační centrum nemůže po

cestě do středu města minout. V Cen-

tru služeb pro turisty je možné využít

Informační centrum v novém…

Na dohled od proslulého hradu

Pernštejna potkáme zapome-

nutý kraj 3 malých vesnic Dolní

Čepí, Horní Čepí a Chlébské. Někdejší svo-

bodná vladycká panstvíčka pyšnící se vět-

ším stářím než Pernštejn sám, byla vstupní

branou na obchodní stezce z údolí Svratky

do Sýkořských hvozdů směrem na panství

lomnického a kunštátského hradu. Mystic-

kým svědkem prošlých staletí je nenápad-

ný, hrubě omítnutý kostelík sv. Václava na

terase nad Dolním Čepím. Překročit jeho

sešlapaný práh je ale jako vplynout do hlu-

biny staletí. A když se proberete z časové-

ho skoku, jeho „neuměle“ řemeslná podo-

ba hrbatých stěn a trámových konstrukcí

k vám zahovoří jazykem autentického stře-

dověku. Při odkrývání jeho historie se ku

podivu historiků zařadil tento kostelík na-

konec mezi nejstarší stavby v regionu. Ne-

tradiční zajímavostí je také jeho dvoupat-

rový dřevěný kůr nad vchodem, a dřevěná

Čepský kout

na Nedvědicku je bezpochyby Pernštejnský

tis. Je nejstarším červeným tisem na Mora-

vě a jedním z nejstarších stromů v České re-

publice, jeho stáří se odhaduje na více než

1000 let. Nachází se v těsné blízkosti hra-

du Pernštejna a stojí v příkrém svahu pod

přístupovou hradní cestou, odedávna zva-

nou Kamenice. Jeho výška dosahuje 16,5 m

a obvod kmene 455cm. Pernštejnský tis

vyhrál anketu Strom České republiky roku

2005. O Pernštejnském tisu se traduje po-

věst, ve které je osud stromu úzce spojen

s osudem hradu. V ní se vypráví, jak poutník

jdoucí okolo právě stavěného hradu vyslo-

vil pochybnost o tom, že se na skále podaří

hrad postavit. Zarazil zde tisovou poutnic-

kou hůl do kamenné suti a pravil: „Když se

podaří postavit hrad, suchá hůl se ujme“.

Hůl se skutečně zazelenala, vyrostl z ní tis

a nahoře na skále mohutný hrad. Hrad

Pernštejn stojí už staletí a stále vzbuzu-

je obdiv. Jeho obyvatelé věřili na spojení

mezi hradem a životem stromu a v tom je

podporovaly i záhadné souvislosti. Když se

z tisu odlomil jeden z jeho vrcholů, na hra-

dě se z nenadání propadla klenba v jed-

né z hradních síní. Naposledy se na začát-

ku dubna roku 2005 stromu ulomila větev

a dne 15. dubna 2005 zachvátil část hradu

rozsáhlý požár, který zničil hradní sýpku

s cenným depozitářem.

Kolem Pernštejnského tisu prochází nauč-

ná stezka, zastavení č.15 se nachází jen pár

metrů vedle. Souběžně s naučnou stezkou

vížka se zvonkem. Na tomtomístě se čas za-

stavuje a hovoří o hloubce lidských osudů

nejen o Vánocích.

-VV-

úschovnu zavazadel či bike boxy a rovněž

použít veřejné toalety.

Turistické informační centrum i po přestě-

hování na novou adresu nabízí stejné služ-

by, jako ve starých prostorách. Pracovnice

TIC poskytnou veškeré informace o Tišno-

vě a okolí sepsané v propagačních mate-

riálech, kterou jsou zdarma k rozebrání. Ať

už se jedná o mapy či tipy na výlety, každý

návštěvník si to „své“ najde. Rovněž si zde

může koupit vstupenky do kina či na akce

pořádané Městským kulturním střediskem,

vstupenky prodávané přes prodejní portá-

ly Ticket Art, Ticket Stream a Colloseum Tic-

ket. Stávající sortiment suvenýrů se rozšířil

o prodej komiksu Hrdelní zločiny Tišnova

a okolí. Služby, jako je výlep plakátů, proná-

jem prostor MěKS, využití počítače, kopíro-

vání, tisk a vše ostatní, zůstaly beze změn.

I když na nové adrese fungujeme „krátce“,

s hrdostí můžeme podotknout, že bylo dob-

rým krokem přesunout informační centrum

blíže k centru. Návštěvnost se zvedla ne-

jen mezi místními, ale co je také podstatné

i mezi turisty českými i zahraničními. Jsme

rádi, že Tišnov můžeme prezentovat nejen

svými moderními prostory, ale i nadále roz-

šiřujícími službami a sortimentem.

-EŠ-

www.korunavysociny.cz

4

Městský úřad Tišnov, náměstí Míru 111, 666 19 Tišnov

telefon:

549 439 711

e-mail:

urad@tisnov.cz

Úřad městyse Nedvědice & Mikroregion Pernštejn, Nedvědice 42, 592 62

telefon:

511 119 173, 728 715 529

e-mail:

mestys@nedvedice.cz

,

info@pernstejnsko.cz

Tišnovsko

brána Vysočiny

Nedvědicko

pohádka Vysočiny