Restaurace Na Humpolce
Brněnská 184, Tišnov
tel.: 720 153 184
www.nahumpolce.czRestaurace / Penzion
Tišnovská rychta
Mlýnská 377, 666 01 Tišnov
tel.: 515 532 506,
www.tisnovskarychta.czRanč U Bizona
Kuřimská Nová Ves, ev.č. 3, 594 51 Kutiny
tel.: 549 440 623
www.rancubizona.czCentrum služeb pro turisty
nám. Míru 120, 666 01 Tišnov
e-mail:
tic@kulturatisnov.cze-mail:
pronajmy@kulturatisnov.cz www.tictisnov.cztel.: 549 410 211
Restaurace a penzion Hanáček
Nedvědice 24
tel.: 736 670 550, 736 670 551
www.penzionhanacek.ic.czTuristická ubytovna
Chlébské 30
tel.: 733 383 676
http://www.obecskorotice.eud.czRekreační středisko Prudká
Doubravník 256
tel.: 549 418 742
www.prudka.czPohostinství Břetislava Sedláčka
Doubravník 75
tel.: 566 566 617, 602 842 711
www.doubravnik.cz/hospodaPenzion Zubr
Ujčov 46
tel.: 566 566 630, 723 391 919
www.penzion-zubr.czSteak & Burger U Medvěda
Nedvědice 30
tel.: 776 563 768
www.steakumedveda.czCukrárna Milena
Nedvědice 31
mobil: 605 736 606
www.cukrarnamilena.czRestaurace Pod Pernštejnem
Nedvědice 76
mobil: 608 483 476
www.restaurace-pernstejn.czHradní restaurant starého pána Viléma
Nedvědice, Pernštejn 9, 592 62
mobil: 776 563 768
Pizzerie 16
Nedvědice 16,
tel.: 777 916 016
www.pizzerie16.czTuristické
informační
centrum
592 62 Nedvědice 42,
tel.: 511 119 173,
e-mail:
info@pernstejnsko.czKde se najíst,
kde se vyspat
Kde se najíst,
kde se vyspat
Penzion Červený mlýn
+ pivovar Grádo
Červený mlýn 170, Tišnov
tel.: 739 569 771
www.cervenymlyntisnov.czRestaurace Sklep
Jungmannova 86, Tišnov
tel.: 739 702 695
www.gastrosklep.czHostinec U Vlachů
Jamné 30, Tišnov – Jamné
tel.: 549 427 001
www.hostinecuvlachu.czMezi mnohými významnými lípami jme-
nujme alespoň některé. Přímo v Nedvědi-
ci se nejkrásnější exemplář lípy nachází na
místním hřbitově – jedná se o nádherný,
mohutný, více než 200 let starý strom, kte-
rý dodává nedvědickému hřbitovu velmi
působivý ráz. Za zmínku jistě stojí skupina
tří lip před starobylým kostelem v Černvíru,
lípy na Kovářové, v Ujčově, na Skoroticích,
v Sejřku a tak bychom mohli vyjmenovat
většinu nebo dokonce všechny naše obce
a jejich místní části.
Vedle majestátných lip se na Pernštejn-
sku nachází rovněž zajímavé exempláře ji-
ných druhů jako například buky, duby, dou-
glaska tisolistá a další. Nejvýznamnějším,
nejstarším a také nejznámějším stromem
Významné a zajímavé stromy
na Nedvědicku/Pernštejnsku
tudy vede také žlutá turistická značka, kte-
rá přivádí pěší turisty z Nedvědice na první
nádvoří hradu Pernštejna a dále pak směr
Věžná a Rožná.
-PV-
Významné stromy jsou součástí naší krajiny, jsou vysazovány při různých výročích, historicky významných událostech nebo jen
tak, zdánlivě bez konkrétního důvodu s cílem zkrášlit určité místo či doplnit zelení nějakou stavbu. Na Moravě a v Čechách byla
takovým stromem většinou lípa. Lípy byly vysazovány na návsích a náměstích, u kostelů, kaplí a božích muk, u studánek, na
hřbitovech, najdeme je na nádvořích našich hradů a zámků a v neposlední řadě byly lípy jako naše národní stromy vysazovány v letech
1918 a 1968. Ani krajina okolo hradu Pernštejna není a nebyla v minulosti výjimkou.
Radnice, která byla původně dře-
věná a byla postavena v 16. sto-
letí, byla nahrazena novostavbou
ve stylu pozdního historismu podle pro-
jektu brněnského architekta Vladimíra Fis-
chera. Sgrafita na fasádě od Jana Köhlera
zobrazují historii Tišnova. „Květnice hora,
Besének voda, dražší než celá Morava“
nebo „Tento dům ať potrvá až dokonce svě-
ta, Tišnováci zůstanou po něm čtyři léta“ to
jsou známé nápisy, které jsou vyryty na zdi
radnice.
Další dominantou Tišnova je kostel sv. Vác-
lava. Podle prvních zmínek stál však na
tomto místě dřevěný kostelík datovaný
r. 1239. Poté zde, v 2. polovině 15. století,
byla postavena gotická stavba. Z tohoto
Po stopách památek v Tišnově
Ačkoli je město Tišnov jedním ze zakladatelů destinace Koruna Vysočiny, o jeho památ-
kách jsme v novinách ještě téměř nic nepsali. Což je veliká škoda a tuto nechtěnou chybu
musíme napravit. Horu Květnici, kopec Klucaninu s rozhlednou, aneboMuzeumměsta Tiš-
nova jsme představovali v minulých číslech. Nejen v širokém okolí, ale i přímo v Tišnově
se nachází několik dominant, které stojí za zmínku a co víc, za návštěvu. V tomto článku
se dozvíte něco nového o radnici a kostele sv. Václava.
století pochází i nejstarší dochovaná část
žebrové klenby. Kostel býval opevněn ka-
mennými hradbami, ze kterých zůstalo jen
torzo. Dnešní podobu získal kostel sv. Vác-
lava až v 19. století, kdy byla přistavěna Ma-
riánská kaple. Na hlavním oltáři je obraz
sv. Václava. V parku u kostela stojí vrcholně
barokní socha Piety. Ta se původně nachá-
zela na místě Mariánského sloupu na ná-
městí Komenského.
Tipů, kam se v Tišnově podívat, je ještě ně-
kolik. Je možné projít se úzkými tišnov-
skými uličkami, prohlédnout si Mariánský
sloup nebo Kuthanovo sanatorium, které
je v současné době využíváno jako nemoc-
nice. O těchto památkách se dočtete v dal-
ším čísle.
-EŠ-
Téměř každý turista, který dorazí do Tiš-
nova, hledá informační centrum. „Íčko“
zde fungovalo už nějaký pátek a jak čas
ubíhal, vznikal prostor ke zlepšení. Jsou
to už 3 měsíce, kdy se Turistické informač-
ní centrum přestěhovalo do nových pro-
stor a stalo se součástí Centra služeb pro
turisty. Nově se nachází na nám. Míru 120
v budově hotelu Květnice (vchod z ná-
městí Komenského). Ať už tedy návštěv-
ník dorazí do Tišnova vlakem či autobu-
sem, informační centrum nemůže po
cestě do středu města minout. V Cen-
tru služeb pro turisty je možné využít
Informační centrum v novém…
Na dohled od proslulého hradu
Pernštejna potkáme zapome-
nutý kraj 3 malých vesnic Dolní
Čepí, Horní Čepí a Chlébské. Někdejší svo-
bodná vladycká panstvíčka pyšnící se vět-
ším stářím než Pernštejn sám, byla vstupní
branou na obchodní stezce z údolí Svratky
do Sýkořských hvozdů směrem na panství
lomnického a kunštátského hradu. Mystic-
kým svědkem prošlých staletí je nenápad-
ný, hrubě omítnutý kostelík sv. Václava na
terase nad Dolním Čepím. Překročit jeho
sešlapaný práh je ale jako vplynout do hlu-
biny staletí. A když se proberete z časové-
ho skoku, jeho „neuměle“ řemeslná podo-
ba hrbatých stěn a trámových konstrukcí
k vám zahovoří jazykem autentického stře-
dověku. Při odkrývání jeho historie se ku
podivu historiků zařadil tento kostelík na-
konec mezi nejstarší stavby v regionu. Ne-
tradiční zajímavostí je také jeho dvoupat-
rový dřevěný kůr nad vchodem, a dřevěná
Čepský kout
na Nedvědicku je bezpochyby Pernštejnský
tis. Je nejstarším červeným tisem na Mora-
vě a jedním z nejstarších stromů v České re-
publice, jeho stáří se odhaduje na více než
1000 let. Nachází se v těsné blízkosti hra-
du Pernštejna a stojí v příkrém svahu pod
přístupovou hradní cestou, odedávna zva-
nou Kamenice. Jeho výška dosahuje 16,5 m
a obvod kmene 455cm. Pernštejnský tis
vyhrál anketu Strom České republiky roku
2005. O Pernštejnském tisu se traduje po-
věst, ve které je osud stromu úzce spojen
s osudem hradu. V ní se vypráví, jak poutník
jdoucí okolo právě stavěného hradu vyslo-
vil pochybnost o tom, že se na skále podaří
hrad postavit. Zarazil zde tisovou poutnic-
kou hůl do kamenné suti a pravil: „Když se
podaří postavit hrad, suchá hůl se ujme“.
Hůl se skutečně zazelenala, vyrostl z ní tis
a nahoře na skále mohutný hrad. Hrad
Pernštejn stojí už staletí a stále vzbuzu-
je obdiv. Jeho obyvatelé věřili na spojení
mezi hradem a životem stromu a v tom je
podporovaly i záhadné souvislosti. Když se
z tisu odlomil jeden z jeho vrcholů, na hra-
dě se z nenadání propadla klenba v jed-
né z hradních síní. Naposledy se na začát-
ku dubna roku 2005 stromu ulomila větev
a dne 15. dubna 2005 zachvátil část hradu
rozsáhlý požár, který zničil hradní sýpku
s cenným depozitářem.
Kolem Pernštejnského tisu prochází nauč-
ná stezka, zastavení č.15 se nachází jen pár
metrů vedle. Souběžně s naučnou stezkou
vížka se zvonkem. Na tomtomístě se čas za-
stavuje a hovoří o hloubce lidských osudů
nejen o Vánocích.
-VV-
úschovnu zavazadel či bike boxy a rovněž
použít veřejné toalety.
Turistické informační centrum i po přestě-
hování na novou adresu nabízí stejné služ-
by, jako ve starých prostorách. Pracovnice
TIC poskytnou veškeré informace o Tišno-
vě a okolí sepsané v propagačních mate-
riálech, kterou jsou zdarma k rozebrání. Ať
už se jedná o mapy či tipy na výlety, každý
návštěvník si to „své“ najde. Rovněž si zde
může koupit vstupenky do kina či na akce
pořádané Městským kulturním střediskem,
vstupenky prodávané přes prodejní portá-
ly Ticket Art, Ticket Stream a Colloseum Tic-
ket. Stávající sortiment suvenýrů se rozšířil
o prodej komiksu Hrdelní zločiny Tišnova
a okolí. Služby, jako je výlep plakátů, proná-
jem prostor MěKS, využití počítače, kopíro-
vání, tisk a vše ostatní, zůstaly beze změn.
I když na nové adrese fungujeme „krátce“,
s hrdostí můžeme podotknout, že bylo dob-
rým krokem přesunout informační centrum
blíže k centru. Návštěvnost se zvedla ne-
jen mezi místními, ale co je také podstatné
i mezi turisty českými i zahraničními. Jsme
rádi, že Tišnov můžeme prezentovat nejen
svými moderními prostory, ale i nadále roz-
šiřujícími službami a sortimentem.
-EŠ-
www.korunavysociny.cz4
Městský úřad Tišnov, náměstí Míru 111, 666 19 Tišnov
telefon:
549 439 711
e-mail:
urad@tisnov.czÚřad městyse Nedvědice & Mikroregion Pernštejn, Nedvědice 42, 592 62
telefon:
511 119 173, 728 715 529
e-mail:
mestys@nedvedice.cz,
info@pernstejnsko.czTišnovsko
brána Vysočiny
Nedvědicko
pohádka Vysočiny