Údolí Bílého potoka patří k zajímavým, i když delším turistickým cílům.

Bílý potok pramení pod nejvyšším vrcholem Bítešska Svatou horou (679 m n. m.), avšak putování je lépe začít přímo na náměstí ve Velké Bíteši, kde si v místním turistickém informačním centru můžete pro lepší orientaci pořídit podrobnou mapu Velkobítešska 1:25 000.

Celou trasou vás provede modrá turistická značka vedoucí téměř stále podél toku až na Šmelcovnu, či případně až do Veverské Bítýšky, kde se Bílý potok vlévá do Svratky. 

Modrá značka nás vede z náměstí po pěkné a široké lesní cestě, která se chvílemi mění v úzkou pěšinku do vesnice Křoví. Cestou míjíme 2 staré vodní mlýny, u obce Křoví činný kamenolom na bítešskou ortorulu u kterého se dostaneme k vlastnímu Bílému potoku.

Nejzajímavější část trasy se však nachází až JV od obce Křoví. Zde začíná území označované jako přírodní park Údolí Bílého potoka.

Strmé svahy údolí, na mnoha místech skalnaté, bývaly souvisle zalesněny.  Jedná se o území s průměrnou nadmořskou výškou cca 400 m a značně zachovaným přírodním rázem krajiny.

Lesní porosty jsou zejména dubohabrové, na suťových svazích s bukem, jedlí a lípou. Bílý potok lemuje olšový břehový porost s příměsí jasanů, vrb, kalin a javoru klenu. Z rostlin tady na jaře kvetou např. jaterník trojlaločný, kyčelnice devítilistá, lýkovec jedovatý, dymnivka dutá, koncem léta zase např. brambořík nachový. Z živočichů se zde můžete setkat charakteristickým obyvatelem přírodního parku mlokem skvrnitým, čápem černým, výrem velkým či skorcem vodním. Staré štoly po dolování rud jsou v zimě zimovištěm např. pro netopýra velkého.

Kromě krásné přírody se v této oblasti můžete také těšit na řadu starých mlýnů, zbytky hamru ze 17. století, skalnatý ostroh Pecen, studánky, ale především na lávky a v jarním období někdy dokonce i brody přes potok.

Trasa je hojně navštěvována především v období první jarní neděle, kdy v osadě Šmelcovna (která tvořila v 18. a 19. století centrum zdejšího železářství) probíhá tradiční „Vítání jara".

V osadě Šmelcovna se nachází Hostinec u Čadíků, kde si turisté rádi dopřejí odpočinek u něčeho dobrého. 

TRASA PRO CYKLOTURISTY:

Do údolí Bílého potoka na Šmelcovnu na kole (45 km)
Trasa: Košíkov, Ludvíkov, Zálesná Zhoř, Devět křížů, Hluboké, hájenka Javůrek, údolím Bílého potoka, Spálený mlýn, Křoví, Velká Bíteš

Z Velké Bíteše stoupáme po silnici do Košíkova s kostelem sv. Bartoloměje z 15. století, dále přes Ludvíkov.

Na rozcestí za obcí odbočíme doleva a dlouhým sjezdem sjíždíme kolem ohrady s koňmi do Zálesné Zhoři. Ve sjezdu přes obec dáváme pozor na písek na silnici. Na konci obce, u potoka odbočíme vlevo po zpevněné lesní cestě. Ještě odbočíme opět vlevo do prudšího stoupání, které nás přivede k hlavní silnici s dálniční křižovatkou. Po frekventované silnici jedeme opatrně přes most a na dohled máme všech devět křížů. Na tomto místě došlo v roce 1540 k vyvraždění svatby zhrzeným milencem. Celý romantický příběh si můžete přečíst na informační tabulce přímo na místě. Toto místo bývalo výletním místem Brňanů. 

Od Devíti křížů jedeme po silnici na Hluboké. Před obcí odbočíme po zelené tur. zn. vpravo k zámečku s kaplí sv. Anny. Turistická značka nás povede lesní cestou k dálničnímu mostu a odsud je k hájence společná s cyklotrasou, po které za hájenkou zabočíme vlevo do lesa a po tzv. železné cestě sjedeme až ke Šmelcovně. O víkendech je zde otevřeno zahradní občerstvení.

Ve Šmelcovně stávala Veverská huť a v letech 1722 - 1850 se zde tavilo železo z okolních rudných dolů. Zbytky těžebních štol se nacházejí v celém povodí Bílého potoka až po Přibyslavice. 

Zpět se vracíme údolím Bílého potoka s nesčetnými brody a okolo 11 mlýnů: Chomoutův - neboli Maršovský, Kuchyňkův - neboli Javorecký, Apsolínův - neboli Ve Žlebě, Vildomcův - neboli Pavlovcův, Spálený - neboli Moučkův, Urbánkův - neboli Pánovský, Ryglovský - neboli Čermákův, Porupkův - neboli Křovský, Knollův - neboli Dolní mlýn, Hlouškův - neboli Prostřední mlýn a Hejtmánkův - neboli Horní mlýn. V některých bychom už podobu mlýna marně hledali. Celou cestu nás povede modrá turistická značka. A pokud nám nebude vadit časté překonávání potoka, bude putování hezkým údolím turistickým zážitkem.

Je možná i suchá varianta: Po asfaltce vystoupáme ze Šmelcovny až do Maršova, přes Braníškov dojedeme k deblínské hájence a odtud frekventovanou silnicí kolem Svatoslavi a Křoví do Velké Bíteše.

Trasa pro náročné (68 km)

U Javůrské hájenky neodbočíme ke Šmelcovně, ale jedeme rovně přes pole do Javůrka. Na návsi se dáme po cyklotrase vpravo, ale hned za zemědělským družstvem uhneme po asfaltce vlevo k lesu (z cesty je v jednom místě vidět Pálava).

Cesta klesá lesem a na rozdvojení asfaltek se dáme tou levou a dojedeme až k silnici. Odbočíme zase vlevo a po silnici (cyklotrasa 5172) dojedeme do Veverské Bítýšky (možno navštívit Jarošův mlýn). Zpátky jedeme po modré tur. značce po dobré cestě okolo Hálova mlýna (občerstvení, bazén) do Šmelcovny. Dále jak je popsáno výše.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ZA KRÁSOU ÚDOLÍ BÍLÉHO POTOKA AUTOBUSEM 

Každé dvě hodiny od půl deváté ráno do půl deváté večer jezdí o víkendu z Brna, Starého Lískovce linka 401 do Velké Bíteše, můžete vystoupit na trase v Přibyslavicích. Zde můžeme přestoupit na linku 411, která nás odveze nádhernou krajinou přes Údolí Bílého potoka, Spálený mlýn a Svatoslav do Deblína. Můžeme vystoupit u Spáleného mlýna a pěšky dojít zpět do Domašova, Maršova nebo až do Veverské Bítýšky.

Z Velké Bíteše se mohou turisté svézt i linkou 163 do Křoví a výlet začít tam.

Do Údolí Bílého potoka se dá dostat i linkou 303 z Brna, Bystrce do Veverské Bítýšky, zde přestoupit na navazující linku 312 a pokračovat až do Maršova.

(podle inf. letáku Tipy na výlety IDS JMK)

 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pěkný popis trasy údolím si můžete přečíst na stránkách treking.cz .

 Zdroj fotografií: Tomáš Pisarčík, fb skupina: Turistika v okolí Brna.