Skládá se z vlastního dvoulodního chrámu s věží a z pozdně gotického opevnění s baštami a vstupní dvoupatrovou věží. Opevnění získal nejspíše ve 14. století. Hradby se dochovaly téměr v původním stavu a jsou volně přístupné k prohlídce po celý rok. Zejména kamenné bašty jako důležitá součást fortifikačního systému areálu a v nich dochované střílny jsou velmi zajímavé a k vidění bývají spíše u opevněných hradů.

Kostel je otevřen k návštěvě a modlitbě každý den v době kolem bohoslužeb. Mimo tuto dobu je možno využít prostor pod věží (zadní vchod), odkud je průhled přes mříž do kostela.

Pro zájemce je také možno po předchozím objednání zrealizovat prohlídku kostela sv. Jana Křtitele s výkladem ke stavbě samotné i k opevnění nacházejícím se kolem kostela, které bylo součástí městských hradeb. 

Ke kostelu přiléhá STARÝ HŘBITOV, založený roku 1771, kde můžeme najít náhrobky významných bítešských rodáků - Jana Tiraye, místního učitele a historika a architekta Leopolda Seky. Hřbitov přiléhá ze západní strany ke kamenné hradbě kostela. K pohřbívání občanů Velké Bíteše a přifařených obcí sloužil v létech 1771 - 1979. Hřbitov má oválný půdorys, ve směru sever - jih měří 90 m, ve směru východ-západ 40 m, plochu má přibližně 3.600 m². Je na něm 550 hrobů, z toho bylo 200 zrušených, o převážnou část hrobů se občané v různé míře starají.

HISTORIE A STAVBA KOSTELA

První zmínka o kostele pochází z roku 1240 a je rovněž nejstarším dokladem o Velké Bíteši. Vztahuje se k propůjčení patronátního práva nad bítešským kostelem a farou cisterciáckému klášteru v Tišnově Porta Coeli.

Původně se jednalo o dřevěnou stavbu, která byla poprvé přestavěna v pozdně románském období. V této době měl kostel podobu dvanáct metrů široké lodě s přilehlou apsidou. Ve 14. století byla přistavěna věž a v následujícím století také kostelní hradby s hradební věží.

Gotická přestavba kostela byla funkčně dohotovena stavitelem Pavlem Zieckerem zřejmě v době ukončení prací na hradbách, o čemž svědčí také příslušný nápis na vítězném oblouku datovaný rokem 1501: „Anno domi 1501 finitu est hoc op. Sabbato ante nati(vitatem) marie per paulus zicker, pace p(ro) benefactoribus.“

V této době měl již kostel dvě lodě a novou žebrovou klenbu. Postupně také rostla věž kostela, která má dnes výšku 38 metrů. Tehdy byla horní část dřevěná. Nynější plechové střechy na obou věžích jsou až z přelomu 19. a 20. století.

V nejvyšším patře kostelní věže bydlel v letech 1500 – 1762 tzv. hlídač. Kolem jeho bytu byla na kamenných podporách zřízena pavlač, do které vedly z kostelní strany dveře. Požár roku 1762 toto obydlí zničil a od té doby již nebylo obnoveno. Celé patro pochází z pozdější doby než sama věž, asi z 16. století.

Převážně gotický chrám doplňují další styly. Jednotlivé části pocházejí z rozličných dob. Loď kostela je rozdělena na dvě poloviny třemi žulovými sloupy (jeden z mála dvoulodních chrámů v České republice). Zmiňované tři sloupy podpírají klenutí stropu, ten tvoří na každé straně čtyři pravidelné klenební čtverce. Čtverce rozdělují čtyři žlábková žebra, spojená uprostřed plochým svorníkem do čtyř trojhranných polí. Presbytář chrámu je vystavěn odlišným stylem. Ač byl zhotoven v období vrcholné gotiky, je zde ještě užit i raně gotický styl, pouze některé prvky jsou vrcholně gotického rázu. Klenutí v presbytáři je zcela nepravidelné a bez sloupů. Materiál, ze kterého bylo vyhotoveno žebroví je načervenalý pískovec.

Délka celého chrámu činí 40 m s výškou 9 m. Presbytář, dlouhý 13,5 m a 9,7 m vysoký je od lodi s šířkou 10,4 oddělen vítězným obloukem, který neobsahuje žádné gotické prvky.

KOSTELNÍ HRADBY

Obranné hradby byly obehnány příkopem, přes který vedl padací most. Ten byl na konci 17. století nahrazený mostem zděným.

HRADBY tvoří kolem kostela nepravidelnou elipsu 48 m dlouhou a 32 m širokou, jejich obvodová délka je 160 m. Hradby byly původně asi 7 m vysoké a dosud jsou 1 ½ m tlusté; na nich stávala ještě jiná zídka asi 1 m vysoká a ½ m tlustá (byl to „parkan“, který obráncům kostelní tvrze byl ochranou proti střelám nepřátelským). Uvnitř bašt byla dvě dřevěná lešení nad sebou ve výšce asi jako jsou střílny. Mezi hradbami a příkopem byly palisády.

Nyní jsou hradby hlavně na severní straně značně nižší; byly sneseny, aby se zabránilo vlhkosti v kostele. Do r. 1800 byla v tomto prostranství i hradní studně 26 m hluboká, která již tenkráte byla zasypána. 

KRYPTA

Až do času císaře Josefa II. byla pod celým kostelem krypta, v níž se pochovávali kněží a významnější osoby z města. V 15. a 16. století se dostalo bítešskému kostelu velké pocty. Sama náměšťská vrchnost, tehdy věhlasný rod pánů z Lomnice, si zvolila místo pro svou hrobku právě v tomto kostele. 

KOSTELNÍ ZVONY

Ke kostelu neodmyslitelně patří zvony, kterých je v současnosti pět. Tři z nich jsou ve velké věži a jsou to Poledník24, Maria25 a Kříž26. Další dva visí v hradební věži. Jsou jimi Velký zvon a Umíráček27. Největším z nich je Velký zvon, který je z roku 1503 a byl darován městu měšťany Pavlem Sovou a Martinem Vydrou. Jeho hmotnost je 1950 kg a měří 142 cm v průměru. Dříve bylo zvonů šest, posledním z nich byl Pozdvihovánek, ten byl však zrekvírován v první světové válce.

GOTICKÁ MONSTRANCE

S místním kostelem je spjata také vzácná gotická monstrance, která je nyní v majetku města. Byla zakoupena v roce 1473 vladykou Jesenickým a je dodnes nejcennější moravskou monstrancí. Monstrance byla vždy v majetku města a k církevním účelům byla zapůjčována. Bývá však vystavována jen málokdy a velmi často bývá zapůjčována na mezinárodní výstavy, kde je chloubou expozic. 

Od 26. 6. 2022 je v kněžišti bítešského kostela uložen RELIKVIÁŘ S OSTATKY SV. JANA PAVLA II.