Jasenice
Malebná vesnička s dlouhou historií leží jihozápadně od Velké Bíteše (cca 8 km) směrem na Jindřichov (místní část Velké Bíteše).
Od poloviny 17. století se ves stala součástí velkého panství náměšťského a je pozoruhodná existencí dvou velmi starobylých, původně pozdně románských církevních architektur – kostela sv. Klimenta na návrší nad obytnou zástavbou a kaple sv. Máří Magdaleny uprostřed vesnice. Dochovaly se zde i pozůstatky tvrze.
KOSTEL SV. KLIMENTA
Pozdně románský jednolodní kostelík sv. Klimenta s pravoúhlým závěrem kněžiště. Hranolová věž s bedněným zvonicovým patrem byla k západnímu průčelí přistavěna až v 16. století.
Kostel má tradiční orientaci, tedy kněžiště směřuje k východu a vstup je umístěn na západ. Hřbitovní prostor kolem kostela je uzavřen kamennou ohradní zdí, která je při vstupu prolomena segmentově zaklenutou bránou. Hlavní loď stavby stojí na obdélném půdorysu, je k ní přisazen čtyřboký presbytář.
V 16. století byla ze západní strany přistavěna poměrně mohutná věž, skrz kterou se dnes vchází dovnitř. Věž je členěna na dvě podlaží, v přízemí je předsíň zaklenuta křížovou klenbou a vstup do lodě je půlkruhově zaklenut románským portálem zdobeným výžlabkem. Horní zvonicové patro je bedněné ze svisle kladených prken a je zastřešeno mansardovým tvarem helmice, završené makovicí s plechovou postavičkou sv. Klimenta. Jako střešní krytina je na kostele použit tradiční dřevěný štípaný šindel. Stavba má jednoduchou hladkou bílou fasádu, která je v nárožích zdobena tmavou iluzivní sgrafitovou kresbou připomínající bosáž, šambrány kolem oken jsou zvýrazněny tmavým nátěrem. Také interiér kostela je ztvárněn velmi jednoduše, nad vstupem se nachází kruchta vynesená na dvou dřevěných sloupech, strop hlavní lodi je plochý, v presbytáři je křížová klenba s vytrácejícími se hranami.
Budova zůstala od pradávna celkem neporušena, až na úpravy v letech 1802 a 1844, jež se týkaly hlavně střechy, obnovení dřevěné části věže a rozšíření dvou oken v lodi. Vše ostatní si podrželo původní podobu.
KAPLE SV. MÁŘÍ MAGDALENY
V jádru obce situovaná kaple obdélného půdorysu s trojbokým závěrem je údajně pozdně románského založení z 2. poloviny 13. století. Vedle vchodu s freskou sv. Máří Magdalény je venkovní zděná kazatelna, kterou zakrývá vysunutá valbová střecha.
Při prvním výročí ČSR – 28. října 1919 – byli před kaplí vysazeny tři památné lípy a na počest byli pojmenovány: Masarykova, Benešova a Štefánikova.
Vedle kaple stojí pomník, do jehož kamene jsou vyryta jména 9 občanů-vojáků, kteří se nevrátili z války. Pomník vytesal zdejší sochař Jakub Přichystal z jasenického kamene, což je místní lom na bílý, tvrdý vápenec, tzv. mramorovina. Slavnostní akt odhalení byl proveden 9. září 1929. Od té doby je kamenný monument trvalou památkou připomínající neblahou dobu první světové války se zbytečně zmařenými životy.
TVRZ
Pozůstatky tvrze jsou patrny i s opěrnými pilíři. Celková délka vnější fronty je 18 metrů. To ale není původní rozměr, protože pilíře podpírají pouze pravou část, zatímco levá část se sklepní chodbou byla pravděpodobně později k tvrzi přistavěna.
Tvrz se sice písemně připomíná teprve v r. 1567, existovala však asi již v první polovině 15. století, neboť v roce 1411 tu sídlil Hynek z Jasenice. Tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a v druhé polovině 17. století úplně zanikla. Dochovaly se z ní jen zbytky na návsi. Z nich je patrné, že šlo o dvoukřídlou renesanční stavbu.
Více informací z historie tvrze najdete na stránkách obce Jasenice: https://www.jasenice.cz/tvrz
Zdroj textu a fotky: Obec Jasenice