ALINDE QUINTET – SKVĚLÁ VOLBA
Lednový koncert Bítešského hudebního půlkruhu je za námi. Společně s umělci jsme úspěšně přežili termín pátek 13. i prezidentské volby, které se konaly ve stejném čase vedle za stěnou. Občas to trochu „drhlo", ale na druhou stranu, kdy se vám poštěstí, aby vás při volbě hlavy státu doprovázelo dechové kvinteto? Doufejme, že nás nikdo nenařkne z ovlivňování voličů. Co kdyby se někdo pod vlivem hudby rozhodl dát hlas poněkud „kultivovanějšímu" kandidátovi, než měl původně v úmyslu?
Alinde Quintet, jehož členy jsou Anna Talácková (flétna), Barbora Trnčíková (hoboj), David Šimeček (klarinet), Kryštof Koska (lesní roh) a Petr Sedlák (fagot), zahájil koncert 1. větou z Dechového kvintetu g moll P. Taffanela. V této úvodní skladbě soubor ihned zaujal perfektním laděním a krásnou barvou zvuku všech nástrojů. Následovaly dvě věty z Dechového kvintetu č. 2 g moll italského skladatele F. Danziho – Andante a Allegretto. Danzi se řadí svým stylem k pozdnímu klasicismu, osobně se znal s Mozartem a jeho hudba je plná radosti a optimismu. Pomalá věta volně plynula v 6/8 taktu a hráči se střídali v přednášení melodie. Ve 4. větě naopak předvedli brilantní tempo a skvělou pulzaci. První polovinu koncertu uzavřel Dechový kvintet op. 43 dánského skladatele C. Nielsena. Vyslechli jsme 3. větu – Preludium – Téma s variacemi. Nielsenova hudba má v sobě typický severský, poněkud zasmušilý charakter. Objevily se zde i sólové variace pro některé nástroje a Barbora Trnčíková vyměnila v některých částech hoboj za anglický roh. Alinde Quintet se s touto netradiční skladbou popasoval skvěle.
Po krátké přestávce následovala druhá část programu. Serenáda Hraní v lese Jorgena Jersilda nás hudebně přenesla do 20. století. Všechny tři věty byly naplněny disonantními harmoniemi, typickými pro toto období. Umělci zde často využívali okrajové nástrojové polohy, ve 2. větě nechali vyniknout krásnou lyrickou pasáž a celkově byla skladba protkaná zajímavými rytmy. Flétnistka Anna Talácková využila v některých částech i pikolu. Hudba 20. století nemá kouzlo pro každého, ale nutno podotknout, že ji Alinde Quintet zahrál výborně, a opět musím pochválit jejich skvělé ladění.
Poslední skladbou večera byl Americký kvartet č. 12 Antonína Dvořáka, který pro dechové kvinteto upravil D. Walter. Přesto, že toto Dvořákovo dílo většina z nás někdy slyšela, v podání dechových nástrojů to byla premiéra. Hráči zde předvedli skvělou techniku a rovněž smysl pro melodiku, zcela typickou pro Dvořáka. Na závěr jsme ještě vyslechli drobný přídavek – jeden z Lašských tanců L. Janáčka v úpravě hornisty Petra Kosky.
Myslím, že se koncert povedl. Posluchače evidentně neodradila změna termínu ani volby, dorazili v hojném počtu. Takže nezbývá, než se těšit na další. Na viděnou v únoru.
