7 / 36
SVAZEK i
OSOBNOSTI bítešského regionu
|
Vincenc Broža
7
jej zastihlo v údolí Váhu. Část pluku se v roce 1878 zúčastnila okupace Bosny a Her-
cegoviny. Tam vojáci setrvali až do listopadu 1879 a poté se přesunuli k Jihlavě. Po
podzimním cvičení v roce 1882 zůstal pluk natrvalo brněnskou posádkou. Posledním
majitelem pluku byl od roku 1890 arcivévoda Karel Štěpán.
Vlastní rodina
Svoji vlastní rodinu založil V. Broža 12. listopadu roku 1894, kdy se oženil
s
Marií Kotíkovou
. Vychovali spolu 3 děti: Karla (*31.12.1893), Vincence (*10.1.1898)
a Irenu (*14. 9.1901). Oldřich (*26.7.1900) bohužel po třech měsících zemřel. Rodin-
nou pohodu velice krutým způsobem přerušilo úmrtí mladé manželky Marie dne
10. března 1904, v jejích 31 letech.
Třem malým dětem maminka citelně scházela, a tak se V. Broža oženil po-
druhé. Jeho druhou manželkou se 4. října roku 1904 stala
Karolina Ráčková
.
Společně se těšili z dalších tří dětí: Aloise (*19.6.1906), Anny (*14.4.1908)
a Vladimíra (*14.4.1908). Ani tomuto vztahu nebylo dopřáno dlouhého trvání,
a manželka Karolína pouhé tři týdny po narození jejich posledního dítěte syna
Vladimíra umírá.
Osudem těžce zkoušený „pan řídící“ přesto nerezignuje a s o to větší vervou po-
kračuje ve své pedagogické práci a dál organizuje sbory dobrovolných hasičů
na Bítešsku. Sám ale zůstat nedovede, proto se 27. února 1911 žení potřetí, a to
s
Luisou Ježkovou
z Brna, majitelkou módního salónu. Děti spolu již neměli.
Léta učitelská
Končí rok 1886 a mladý, jedenadvacetiletý, čerstvě vystudovaný učitel, zocelený
jednoroční vojenskou službou, nastupuje na svoji první „štaci“ do Březí na zdejší
dvoutřídní obecnou školu jako výpomocný učitel. Již zde se projevilo jeho nadšení pro
hasičství, které skončilo prvním pokusem o založení „sboru hasičů“.
Současně působil jako prozatímní učitel ve Velké Bíteši – na obou školách až do
konce srpna roku 1889. Od září téhož roku pokračoval už jen ve Velké Bíteši jako pro-
zatímní a později jako definitivní podučitel až do července roku 1892.
V letech 1888 – 1890 studoval (dálkově) na Učitelském ústavě v Kutné Hoře, vykonal
zkoušky a získal vysvědčení učitelské způsobilosti pro obecné školy.
Z Velké Bíteše postoupil již jako učitel na Obecnou čtyřtřídní školu v Osové Bítýšce
a setrval tam do konce července roku 1894. Potom byl přeložen na jednotřídku v Hlu-
bokém.
Začátkem října přešel na své osudové „doživotní“ působiště – Obecnou dvoutřídní
školu v Křoví, kde působil nejprve jako nadučitel a potom jako řídící učitel až do roku
1923. Ale o tom už podrobněji v následujících kapitolách: