NPR Divoká Oslava

Divoká Oslava - toto území je součástí přírodní rezervace "Údolí Oslavy a Chvojnice". Jedná se o nejméně dotčenou a přírodně nejhodnotnější část stávající přírodní rezervace.

Přírodní rezervace údolí Oslavy a Chvojnice se nachází na rozhraní krajů Vysočina a Jihomoravského na řece Oslavě od Náměště nad Oslavou po Čučice a jejího levostraného přítoku Chvojnice od Rapotic. Je to turisticky přitažlivá pahorkatina s množstvím turistických značených cest vedoucích okolo zřícenin dávných hradů.

Jedná se hluboce zaříznuté říční údolí, kde si řeka razí cestu přes velmi tvrdé granulitové horniny. To se projevilo vznikem četných skalisek, které na mnoha místech dodávají údolí Oslavy ráz kaňonu. Nalézá se zde množství chráněných rostlin a živočichů (kovařík a přástevník kostivalový) a rostlin (dvouhrotec zelený, jazýček jaderský a koniklec velkokvětý).

PR Údolí Oslavy a Chvojnice - unikátní území zachovalé přírody. Střídají se zde skalnaté ostrožny v meandrech řek, kamenná moře, lesostepi a klenové bučiny podhorského charakteru.

Výchozím místem do údolí řeky Oslavy je Náměšť nad Oslavou, od vlakového nádraží vede červená turistická značka po levém břehu řeky. Prochází kolem Vlasákovy hájenky, za kterou začíná nejromantičtější část pochodu - peřejnatý úsek Divoké Oslavy s množstvím balvanů. Cesta vede po skalách a za vyššího stavu vody je neprůchozí. Z údolí stoupá vrstevnicová stezka až ke zbytkům hradu Lamberk, jehož majitel Jan Sokol bojoval s Janem Žižkou u Grunwaldu proti řádu německých rytířů. Cesta pak sestoupí dolů na tzv. "dlouhou" Oslavu a vede dál až na Skřipinu, pak stoupá ke zbytkům hradu Kraví Hora. Potom prudce sestoupí do údolí Chvojnice, přejde přes lávku na Senoradský mlýn a pokračuje na vyhlídku Panorama. V polovině stoupání je odbočka ke zbytkům Ketkovického hradu. Dále je možno pokračovat přes Ketkovice do Rapotic na nádraží.

DALŠÍ ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Soutok Oslavy a Chvojnice u Senohradského mlýna, viditelný především z Ketkovského hradu, tedy z Levnova. Odtud je nádherný výhled na údolí.
Velká skála u Lhánic - prudké svahy údolí Jihlavy se zachovalými lesními porosty. Terén je typický pro teplomilné prvky bylinné a dřevinné vegetace.
Zřícenina hradu Lamberk
Zřícenina hradu Kraví hora
Romantické zříceniny hradu Levnov
U řeky Oslavy je spousta tábořišť a míst k postavení stanu.

V kaňonovitém údolí řeky Oslavy se dodnes zachovalo několik typů krajinného reliéfu. Zatímco řeku lemují lužní lesy tvořené zejména dubohabřinami, svahy pokrývá les suťový s bučinami a občasnými skalisky. Podrost v nížině tvoří mimo jiné jaterník podléška, ostřice chlupatá a brambořík evropský. V okolí dubohabřin žije krasec dubový, páchník hnědý, tesařík obrovský, přástevník kostivalový a jasoň dymnivkový. Bylinné patro suťových lesů je zastoupeno především mechy, z nichž zde roste vzácný řeřišničník skalní a dvouhrotec zelený. Vlhčí stanoviště vyhledává a kapraď laločnatá. Řeku obývá vranka obecná.