Svatá hora je také přírodním poutním místem. Podle posledních archeologických výzkumů zde mohlo být místo pohanských rituálů. 

Už samotný název „Svatá" dává tušit, že pro věřící z blízkého i vzdálenějšího okolí má toto místo zvláštní význam. Důvodem je jeho spojení se životem svaté Zdislavy, která se narodila v nedalekém Křižanově na hradě, který původně stával tam, kde je dnes barokní kaple sv. Barbory. (Santini)

 

Naučná stezka začíná u nádraží v Ořechově a přes Kadolec nás zavede na Svatou Horu. Zpátky se vrací kolem zaniklého hrádku Rohy a mineralogického naleziště zvaného Heřmanovské koule.

Po cestě se můžeme osvěžit čistou vodou v několika studánkách.

Vrchol Svaté hory je poměrně snadno dostupný také z Kadolce, Heřmanova i Skřinářova po zpevněné lesní cestě.

Na vrcholu Svaté hory je altán s kamenným oltářem a plastikou. Jedná se o velice příjemně působící místo, které podle zápisů v pamětní knize navštíví ročně velké množství poutníků. Vrchol býval hustě zalesněn, v důsledku kůrovcové kalamity však většina rozsáhlého polesí zmizela.

Vypráví se, že svatá Zdislava putovávala na tento kopec a modlila se tu.

Na počest sv. Zdislavy jsou několikrát do roka přímo na vrcholu slouženy poutní mše svaté, za účasti mnoha věřících.

Severním směrem od Svaté hory je městys KŘIŽANOV, kde se podle historických pramenů narodila Zdislava šlechtici Přibyslavovi a jeho manželce Sibyle.

Na Benešově náměstí tam stojí od roku 2015 bronzová socha sv. Zdislavy od sochaře Otmara Olivy.

Mladá dívka drží své srdce, plné mimořádné dobroty a lásky. Jednou rukou si je chrání a druhou nabízí jako pomoc potřebným. 

 

 

 Více informací o naučné stezce získáte také na webu obce Skřinářov. 

 

ZANIKLÁ VESNICE ROHY U SKŘINÁŘOVA

Je součástí NS Svatá Hora, nachází se 2,6 km za Skřinářovem.

Na tomto zajímavém místě uprostřed lesů kdysi stávala středověká vesnice zvaná Rohy. Patřil k ní také „poplužní dvůr" (asi 50 ha orné půdy a luk, spravované přímo v režii šlechticů, na které pracovali robotníci a námezdní dělníci).

Zvláštnost tohoto místa umocňuje pozoruhodný osud, který osadu potkal. Ves byla v letech 1560 - 1590 vysídlena. Osadníci ji údajně „pustili" pánům Osovským, kteří jim náhradou vystavěli u Březí ves Nové Rohy a přidělili polnosti k obhospodařování. Nové Rohy byly koncem 17. stol. přejmenovány na Ondrušky.

Ještě dnes zde můžeme vidět zbytky mezí zaniklých políček s několika původními sády. Snad poslední připomínkou je studna ukrytá v mlazinách asi 200 m od myslivny.

Bukový les nám zde dnes poskytne klidné místo pro odpočinek a rozjímání.

TVRZIŠTĚ ROHY
Středověké tvrziště poblíž zaniklé vsi Rohy je unikátním dokladem tvrziště s dodnes funkčním vodním příkopem.

Vznik tvrziště lze klást do druhé pol. 14. stol., jeho zánik pak mezi konec 14. století a dobu husitských válek. Objeveno bylo teprve r. 1999.

Půdorysně jde o téměř pravidelný čtverec obklopený příkopem a nevelkým valem.

Příkop je po všech stranách dlouhý 9–10 m a tvoří čtvercový rám kolem pahorku. Na jižní, východní a severní straně se v příkopu drží voda, která je sváděna do potoka zahloubenou stružkou.

Foto: archeologickyatlas.cz

MYSLIVNA ROHY
Byla postavena hrabětem Hauqwitzem jako sídlo stejnojmenného panského revíru.

Do nedávné doby sloužila myslivna jako správní budova pro revír Osová.

V roce 2011 získala původní myslivna nového majitele, který ji přestavěl do podoby rodinného sídla. Bohužel touto přestavbou ztratila myslivna svoji původní podobu.

 Foto: obecskrinarov.cz