Masarykovo náměstí ve Velké Bíteši
Náměstí je památkově chráněno od roku 1958. Jedná se o nejstarší část města, která se, co do velikosti, od dob svého vzniku téměř nezměnila. Podélné prostorné náměstí je vroubené měšťanskými domy, z něho vybíhají dvě ulice ke kostelu, který dominuje tomuto uskupení.
Přes náměstí procházela hlavní komunikace z Brna na Jihlavu. Sloužilo také jako tržiště, tradice velkých jarmarků se zde udržela až do roku 1938. Celý prostor byl v průběhu 15. století obehnán mohutnými hradbami se samostatným opevněním kostela jako tvrze.
Ty však byly začátkem 19. století postupně z větší části zbořeny, dochovalo se pouze opevnění kostela. Dnešní hranice památkové zóny sleduje přibližně průběh bývalých hradeb města.
Velkobítešské náměstí krášlí dvě totožné neoklasicistní kamenné KAŠNY. Jsou vyrobeny z bílého a tvrdého granitu a pískovce a pocházejí z roku 1849. Základnu kašny tvoří dva kamenné stupně na nichž je osmiboká kamenná vodní nádrž. Uprostřed je osazen pískovcový hranol zdobený ze všech čtyř stran litinovými maskarony, které slouží jako chrliče. Jako zdroj pitné vody pro město fungovaly do počátku 20. století.
Mezi východní a západní kašnou stojí SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO, která je také památkově chráněným objektem. Socha na náměstí stojí od roku 1714. Na podstavci sochy je vytesán latinský nápis: „In sanCtItate tVa praesta a Deo Avxilivm eXIstentIbVs et fVtVrIs bItesensIbVs“, což v překladu znamená: „Ve svatosti své povznesené k Bohu přimluv se za současné i budoucí Bítešany“. Z velkých písmen lze vyčíst výše zmíněný letopočet.
Před budovou radnice stojí bronzová busta Tomáše Garrigue Masaryka, kterou zhotovil v roce 1991 sochař z Velkého Meziříčí Jiří Marek.
Původně zde stála socha T. G. Masaryka v nadživotní velikosti z roku 1938, která musela být v období 2. světové války odstraněna a v poválečném období již nebyla nikdy zpětně osazena.
Od 8. května 2023 má Velká Bíteš novou kulturní památku - KAMENY ZMIZELÝCH.
Ty připomínají tragický osud zdejší židovské rodiny Fuchsových. Čtyři kameny - mosazné kostky s vyrytými jmény a dalšími údaji byly vsazeny do dlažby chodníku před domem čp. 86 na Masarykově náměstí, kde rodina Fuchsových žila. Za každého člena rodiny jeden kámen ...
V písemných materiálech uložených v bítešském muzeu se dozvídáme:
Tažení proti židům se začalo objevovat brzy po okupaci. V Bíteši žila jen jedna židovská rodina – Fuchsova. Ostatní židé se od nás odstěhovali již dříve nebo jejich rodiny vymřely.
Karel Fuchs žil se svou ovdovělou matkou a dvěma sestrami v domě na náměstí čp. 86. Zde provozoval obchod s pivem a jeho sestry vedly výčep lihovin. Byl to společenský člověk, sokol, sportovec. Na podniku se nejdříve objevil nápis „Židovský obchod", česky i německy, potom začal Karel Fuchs nosit na kabátě žlutou hvězdu s nápisem „JUDE" - Žid. Počal se skrývat před lidmi a jen v dobu určenou pro židy chodil nakupovat životní potřeby do obchodů. Postupem doby mu byl zabaven majetek, živnost likvidována a rodina odtransportována do koncentračních táborů v Terezíně a Osvětimi.
Matka s dcerami byla 18. 5. 1942 deportována transportem z Třebíče do Terezína. Syn Karel byl deportován pravděpodobně jiným dodnes neznámým transportem, údajně přímo do Osvětimi. Záznamy a paměti o jejich dalším osudu se různí. Každopádně faktem zůstává, že se do Velké Bíteše z koncentračních táborů již nikdy nevrátili.
Reportáž z Pietního aktu položení kamenů zmizelých najdete zde.
