Zpravodaj města Velká Bíteš | listopad 2019

25 / 52

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
25 Listopad 2019 |
Původ i název
Pánov patří k malým osadám, které vznikaly na místě původních středověkých tvrzí či
dvorců, jejichž vlastníky byli příslušníci nižší feudální šlechty – vladykové nebo zemané.
Původní vladycký dvorec je písemně zaznamenán již v roce 1240. Jednalo se o tzv. „vodní
tvrz“ ve vlastnictví tišnovského kláštera, kterou chránilo hned několik rybníků a močálů.
Ve 14. a 15. století je již uváděn zemanský rod Pánovců z Pánova s přilbicí a kohoutem ve
znaku. V roce 1365 je v zemských deskách uveden název Panow. .
Současnost a budoucnost,
jak je vidí předsedkyně OV Mgr. Lucie Habánová:
„Pánov obklopuje krásná příroda, kterou si chtějí její občané i nadále uchovat.
Žije zde 16 stálých obyvatel. Pravidelně sem přijíždí majitelé chat a chalup, zvláště v let-
ních měsících. V posledních letech se stal Pánov vyhledávaným místem turistů, zejména
pak cyklistů, kteří využívají dobře udržované lesní cesty. Nejvýznamnější stavební akcí
v předcházejícím roce byla oprava dešťové kanalizace. Plánujeme rekonstrukci obecní
komunikace, ale té musí předcházet směna pozemků mezi městem Velká Bíteš a vlast-
níky pozemků.“
O názor jsem požádal také regionálního politika, bývalého prezidenta Agrární komory
ČR a senátora - pánovského rodáka Ing. Jana Velebu , který mi ochotně odpověděl na
otázky a úvodem řekl:
„Je pro mě čest zveřejnit ve vašem Zpravodaji svůj malý příspěvek k místu, ke kterému
chovám po celý svůj dosavadní život ten nejlepší citový vztah, k rodné osadě Pánov, nyní
místní části města Velké Bíteše“:
Jak se dnes lidem v Pánově žije?
Pánov je v dnešní ukvapené a dynamické době dobrým a klidným místem k žití. Žijeme
zde v těsném sepětí s přírodou, poněkud stranou hluku a zběsilého rytmu dnešního světa,
kterému už mnozí lidé nestačí. Je zde klid, spojení s okolním světem obstarává dnes už
všem dostupná technika – osobní auto, mobilní telefony, běžná komunikační technika in-
ternet se všemi moderními bázemi, kterou ovládají nejen mladí, ale běžně i senioři. Pánov
má i zabezpečení služeb ze strany České pošty (tedy zatím) a autobusové spojení. Po této
stránce vidím další budoucnost naší osady dobře – lidí vyhledávajících klidná místa k by-
dlení bude přibývat.
Pánov je jakoby přimknut k lesnímu masivu lesů města Brna, které se táhnou
směrem k Deblínu a dál na východ. V lese jsou dobře udržované komunikace, které
dnešní milovníci kol, zejména elektro kol, využívají k cykloturistice. Je ale otázka,
jak to bude s lesy dál, protože smrkové porosty, které mají největší zastoupení, jsou
těžce zasaženy lýkožroutem smrkovým neboli kůrovcem. Ostatně jako většina lesů
v České republice. Netřeba asi zvlášť rozvádět, všichni vidíme, co se s našimi lesy děje,
a je otázka, jak rozsáhlé plochy mrtvých uschlých smrků nahradit, jak zpracovat
obří skládky kůrovcového dřeva. Je to největší kalamita za mnoho desítek let nazpět