Zpravodaj města Velká Bíteš | říjen 2019

26 / 68

26 | Říjen 2019 Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
Buršíkové prohlédnout v Galerii Koflík, kdy při popíjení nápoje dle vlastního výběru
v příjemném a nerušeném prostředí můžete probrat naši práci či jen tak poklábosit s přáteli
u kulatého stolu.
Veronika Bártová
TÝDEN KNIHOVEN 2019
Ve dnech 30. září 2019–6. října 2019 proběhne již 23. ročník Týdne knihoven.
Tuto celostátní akci na podporu četby vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracov-
níků ČR. Stejně jako v předchozích letech se této akce zapojí také naše knihovna. V rámci
tohoto týdne proběhne registrace nových čtenářů zdarma, beseda se spisovatelem
Vlastimilem Vondruškou a čtenářům dlužníkům budou odpuštěny veškeré pokuty.
Více informací o plánovaných akcích na:
Monika Ulmanová
HISTORIE
HISTORIE VELKOBÍTEŠSKÝCH DOMŮ
Seriál o domech a jejich majitelích na náměstí, v ulicích i na předměstích Velké Bíteše
zabývající se dobou (již) před polovinou 20. století. Nyní ulice LÁNICE, čp. 26:
V letech 1594 i 1605 držel dům Pavel Matoušů. Je možné, že byl totožný s Pavlem
Suchým, po kterém zdědil dům jeho zeť Havel Jelínek. Ten roku 1619 prodal dům za
cenu 300 moravských zlatých Janu Sejkorovi (syn Matouše Alexů). Připrodána byla sto-
dola, několik rolí, dále koželužská „káď, sud, almara pro mastný vepře, ovsa 10 měřic,
žita 4 měřice, slámy po 1 kopě, slepic 5, štok, vokenice do komína plechová“. Sejkora roku
1625 prodal dům ve stejné ceně bratru Prokopu Alexovi, přitom si vymínil „dílny, kteráž
při temž gruntu jest, aby v ní měl k luhu dolnímu právo (káď koželužská i kotel jsouc jeho
vlastní), aby společně vorkaf [tj. dílna] v tom vydělávali, k řemeslu svému mohli, ano také,
nastala-li by toho kdy potřeba, aby společným nákladem potřeby do též dílně jednali“.
Později roku 1679 Prokop Alexů prodal „krunt svůj v Lánicích ležící na rohu proti špi-
táli“ s 26,5 měřicemi (tj. 5,34 ha) rolí v téže ceně koláři Václavu Janebovi, přičemž si
s manželkou vymínil „jednu komůrku k obydlí svému, půl párníku [ve stodole]“ a část
polností. Pak roku 1702 Janeba „jsouc velmi hrubě věkem sešlý, an i taky manželka jeho
téměř žebrákyně,“ prodal dům s polnostmi a stodolou „avšak jsouc tenž krunt od povětří
velmi zruinirovaný, an i taky stodola pustá“ za sníženou cenu 200 moravských zlatých
Jindřichu Chmelíčkovi. Kvůli nezbytným opravám jej městský úřad osvobodil na 3 roky
od splácení domu a placení daní. Následně roku 1709 Chmelíček, s vůlí vrchnosti a man-
želky „dostanouce se odsud do vesnice Čikova na krunt,“ prodal dům v téže snížené ceně