Zpravodaj města Velká Bíteš | leden 2019

27 / 52

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
27 Leden 2019 |
dící šaty“. Roku 1759 již vdova Judita Braunka postoupila dům svému synovi tesaři Janu
Braunovi s tím, že má doplatit „Flíglovským“ dědicům z uvedeného závdavku 7 r. zl.
ještě 5 r. zl. 15 kr. Nový držitel domu měl ještě svým třem bratrům Antonínovi, Jiříkovi
a Jakubovi vyplatit každému 10 r. zl. Jan Braun pak roku 1792 postoupil domek dále svému
synovi stolaři Bernardu Braunovi, který měl následně vyplatit obci zbývajících 29 zl. vej-
runků. Roku 1798 však Bernard s povolením svého otce postoupil domek svému bratrovi
tesaři Jakubu Braunovi . A ten měl vyplatit své sourozence Bernarda, Josefa a Josefku
každého 50 zl. Roku 1831 tesař Jakub Braun postoupil dům v ceně 440 zl. svému synovi
a též tesaři Martinu Braunovi, který měl poté vyplatit své sourozence Josefa a Marianu
každého 80 zl. Později od roku 1862 vlastnila dům v ceně 1472 zl. Mariana Braunová,
která jej roku 1872 v ceně 1660 zl. postoupila Antonínu a Teresii Braunům. Pak v roce
1895 byl Terezii připsán dům celý.
Roku 1902 byl dům v dražbě prodán, novými majiteli se následujícího roku stali Tomáš
a Marie Procházkovi. Později roku 1923 byla polovina domu převedena na Žofii Uhlířo-
vou a následujícího roku polovina domu Tomáše Procházky na Josefa Marka. V roce 1925
dům vydražili Vojtěch a Marie Peškovi , načež od roku 1949 Marie Pešková vlastnila dům
celý. Za zmínku zajisté stojí, že Vojtěch Peška byl v letech 1933–1941 starostou města.
Dům je v držení rodiny dosud.
Prameny: Státní okresní archiv Žďár n. S., f. Archiv města Velká Bíteš, kn. č. 11787, fol. 14, 50, 71,
82, 83, 260, kn. č. 11788, fol. 251, kn. č. 11789, fol. 57, kn. č. 11792, fol. 57, kn. č. 11793, fol. 11,
kn. č. 11797, fol. 176. Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár n. S., pozemková
kniha Velká Bíteš Lánice, č. kn. vl. 47.
Jan Zduba
Z REGIONÁLNÍ HISTORIE
JOSEF ONDRÁK A SVĚDECTVÍ JEHO DOBY
ČÁST XXI
PARNÍ TURBÍNY
Obecný princip:
Parní turbíny jsou vždy součástí nějakého většího technologického celku, jehož centrem
je zdroj páry – parní kotel nebo parogenerátor. Můžeme je definovat jako stroje pracu-
jící v oběhu, v němž pracovní látka mění své skupenství. Jsou to vlastně plynové turbíny
pro velké výkony. Používají se mj. také jako pohon elektrických generátorů pro výrobu
el. proudu v tepelných a jaderných elektrárnách. Pracovním plynem je přehřátá vodní