Zpravodaj města Velká Bíteš | listopad 2018

27 / 60

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
27 Listopad 2018 |
JAK SE ŽIJE V NAŠICH MÍSTNÍCH ČÁSTECH
JESTŘABÍ
Základní informace
Jestřabí je druhou nejbližší „místní částí“ města Velké Bíteše, od kterého je vzdálená
3 km směrem jihozápadním. Nachází se v těsném sousedství Jindřichova, na svahu pa-
horku v kotlině mezi lesy, v nadmořské výšce cca 470 m n.m. Původní selská stavení
jsou nepravidelně rozmístěná na svahu obráceném k jihu, který přechází do mělkého údolí
s potokem a rybníkem. Ze severu a západu jsou domy chráněny lesem. S Jindřichovem pojí
Jestřabí také dřívější společné začlenění v sousedních obcích Jasenici (2,2 km jihozápadně)
a později v Březce (2,6 km severozápadně). S Jasenicí spojuje vesnici Jestřabský potok,
vlévající se pod Jestřabím do Jasinky .
Do roku 1892 bylo Jestřabí společně s Jindřichovem a Březkou součástí obce Jasenice.
Potom byly tyto tři osady od Jasenice odděleny a utvořily novou samostatnou politickou
obec Březka a staly se tak součástí Bítešského okresu. První obecní volby v samostatném
Československu v roce 1919 znamenaly zánik obce Březka a vznik nové samostatné poli-
tické obce Jindřichov, složené ze dvou osad - Jindřichova a Jestřabí. Toto uspořádání trvalo
až do roku 1980, kdy v důsledku optimalizace státní správy vznikly z Jindřichova a Jestřabí
dvě samostatné místní části Města Velké Bíteše, z nichž každá je řízena svým osadním
výborem. V současnosti žije v Jestřabí 44 stálých obyvatel.
Starší historií vesnice se vine pojem - „Svobodní dvořáci z Jestřabí“. Její počátky hledejme
v různě roztroušených „svobodných dvorcích“, které na počátku 14. století tvořily ráz zdejší
krajiny. Název obce je pravděpodobně stejného původu, jako jména některých starých hradů
a zřícenin - „Jestřábí“ nebo „Jestřebí“. Takto zněl úřední název obce ještě kolem roku 1900.
Letecký snímek Jestřabí. | Zdroj: Regionální učebnice