Zpravodaj města Velká Bíteš | listopad 2017

51 / 72

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
51 Listopad 2017 |
Slovníkové heslo se zdá být srozumitelné - písmena mají být malá. Rovněž CD, na kterém
jsou nahrávky besed, nese název Česká a moravská beseda.
Pokud ale otevřete Pravidla českého pravopisu, jak ve školním, tak v akademickém
vydání naleznete kodifikovanou (tedy spisovnou) verzi psaní s velkým počátečním písme-
nem („Česká beseda“, „Moravská beseda“ )!
Já osobně se řídím radou akademiků z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Kromě jazy-
kových poraden a jiných zdrojů informací o jazykových jevech existuje tištěná, ale také
internetová verze akademické jazykové příručky ). Odborníci
z Ústavu pro jazyk český se k psaní ČESKÉ A MORAVSKÉ BESEDY vyjadřují násle-
dovně: „Pravidla českého pravopisu uvádějí psaní názvu tance Moravská/Česká beseda
s velkým písmenem, doporučili bychom však spíše psaní s malým písmenem (v souladu
se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost).“
Možná vás teď napadlo, že když tenkrát pan učitel říkal, že pravopis na 1 umí jen Pán
Bůh, evidentně nelhal! Čeština je živý jazyk, který se neustále vyvíjí. Nikdo z nás smrtel-
níků není schopen český jazyk ovládnout naprosto dokonale. Vždyť ani sami odborníci
nejsou, jak je vidět, pokaždé jednotní! Smiřme se s tím, pan učitel měl jako vždy pravdu:
bez jazykových příruček (mnohdy i s nimi) český pravopis na jedničku opravdu umí jen
Pán Bůh, známku 2 uctivě přenecháme panu řediteli, …
Čeština je krásná, Češi ji milují a jejich žasnutí nad bohatostí tohoto jazyka nebere
konce! Vy, kteří jste dočetli až sem, jste toho důkazem.
Šárka Dohnalová
NOEMI A RÚT
Na našem pravidelném nedělním setkání jsme se zamýšleli nad biblickou knihou Rút. Je to
vyprávění o mladé rodině (manželé a dva synové), která se rozhodla v době hladu odejít z Jud-
ska do Moábu, aby si zajistila obživu. Bohužel v této cizí zemi zemřel muž i oba jeho synové,
kteří se ještě před smrtí stihli oženit s moábskými ženami. V této rodině najednou zůstaly tři
vdovy. Noemi a její dvě snachy Orpa a Rút. Namísto radosti z vnoučat zažívala Noemi bezna-
děj a smutek. Oba její synové zemřeli a to bylo pro vdovu v té době velmi těžké, neměl se o ni
kdo postarat. Obě snachy byly mladé, mohly se vdát a mít svoje nové rodiny. Proto jim Noemi
řekla, že odejde zpět do Judska ke svým příbuzným, a ony ať se vrátí domů a znovu se vdají.
Orpa poslechla, ale Rút se od Noemi nechtěla odloučit a rozhodla se odejít s ní do její rodné
země, kterou znala jen z vyprávění. Pro dvě osamocené ženy ta cesta nebyla jistě jednoduchá.
Pro Noemi znamenala návrat do svého rodného Betléma, pro Rút to byla cesta do neznáma.
Velmi se mi líbí vztah, který k sobě mají tchyně a snacha v tomto příběhu. Vztahy v rodinách
bývají někdy složité. Věřím, že víra Noemi a její postoje zapůsobily na Rút, která se rozhodla
sdílet s touto ženou její těžký osud. Když obě přišly do Betléma, probíhala sklizeň ječmene.
Izraelci měli od Mojžíše nařízeno, že při sklizni nemají žnout pole až ke kraji a upuštěná stébla
nemají sbírat. Mají je nechat na poli pro chudé. Rút se rozhodla, že půjde na pole sbírat za
ženci upuštěné klasy ječmene, aby měly s Noemi co jíst. Bůh to zařídil tak, že Rút šla na pole