Basic HTML Version
|
Únor
2015
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz | www.bitessko.com
14
Tak jako v minulých letech byl celý
výtěžek z dobrovolného vstupného
věnován bítešské farnosti na její pro-
voz a rovněž opravu kostela sv. Jana
Křtitele.
Krásné zážitky připravil Bítešanům,
kteří zaplnili kostel sv. Jana Křtitele do
posledního místa,
Tišnovský komorní
orchestr
se svými hosty – koncertní
sopranistkou Martinou Macko a hous-
listou, pedagogem brněnské konzerva-
toře, Richardem Kružíkem.
Výběr jednotlivých skladeb odpo-
vídal vánoční náladě, kterou umocnila
již první skladba Antonia Vivaldiho - Gloria. Vivaldiho hudby si posluchači užili i v dalších
částech koncertu, ať to byl Koncert op.3 č.9 pro housle a orchestr, mistrně zahraný Richardem
Kružíkem, nebo jedna z nejoblíbenějších a nejznámějších skladeb Vivaldiho, Čtyři roční doby,
ze které zazněla (logicky) Zima. Mezi Vivaldiho skladby se občas zatoulal i jiný autor: J.S.Bach
s průzračnou sklabou Air (vzduch), nebo Alžbětinská serenáda v aranžmá R.Zapletala. První
část koncertu uzavřela skladba G.F.Händla - Lascia chi’o pianga. V podání paní Martiny Marko
zněla přelíbezně, i když její název, přeložený do češtiny, zní Nechte mě úpět.
Naštěstí jsme český překlad neznali a v povznesené náladě jsme se zaposlouchali do
českých koled v aranžmá dirigenta souboru Víta Marečka.
Na závěr každého koncertu si posluchači obvykle potleskem vyloudí přídavek. Bylo
tomu tak i tentokrát. Jeho provedení se – a to nebývá obvyklé – zúčastnili všichni přítomní.
Za doprovodu TIKO se od chrámové klenby odrážel mnohohlasý zpěv Narodil se Kris-
tus Pán…
Potom jsme se pomalu rozcházeli. Nikdo nespěchal, mnozí si ještě vzájemně přáli
k novému roku, domlouvali se, že si zajdou na svařáčka, nebo se na sebe usmívali. Jen tak,
z radosti nad krásně stráveným podvečerem. Všichni odcházeli obdarováni. Krásou hudby
a výjimečností společných prožitků. Jak krásně by mohlo být na světě…
Zora Krupičková
VEČER S FRAJERYA POZOUNEM
To, že nebude protagonistou koncertu třeba harfa nebo smyčcové nástroje, bylo poznat
už podle toho, že mezi diváky usedl i trombonista a frontmen novoměstského Tata Bandu
František Burian. Koncerty dechových nástrojů si nikdy nenechá uniknout. A pokud se
mu podaří navštívit o přestávce v šatně interprety a „fouknout si“ do koncertního nástroje,
je nadšený. To se mu podařilo i tentokrát, jak se mi nadšeně svěřil. Pozoun byl americké
výroby a hrálo se na něj ohromně.
Z koncertu. | Foto: Jana Víchová