Basic HTML Version
www.velkabites.cz
|
www.bitessko.com
SRPNOVÁ VÝSTAVA V MĚSTSKÉM MUZEU
Městské muzeum ve Velké Bíteši pořádá
v termínu od 5. do 28. srpna výstavu „Přátel-
ství básníka Otokara Březiny a sochaře Františka Bílka“
. Výstava původně určená pro
Krajský úřad Vysočiny v Jihlavě se po jejím úspěšném uvedení stala putovní. Tvorba vý-
stavy se konala ve spolupráci Muzea Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou a Mu-
zea Vysočiny Třebíč a její instalace proběhla již v řadě muzejních, školských nebo knihov-
ních zařízeních. V měsíci září bude vystavena v rámci mezinárodního sympozia o Otokaru
Březinovi v Praze.
Obsahem výstavy je přiblížení vzájemné propojenosti dvou významných umělců a pro-
vází návštěvníky jejich básnickou a výtvarnou tvorbou.
Otokar Březina (13. 9. 1868 – 25. 3. 1929)
Vlastním jménem Václav Jebavý. Po ukončení obecné
a měšťanské školy v rodných Počátkách vystudoval Re-
álné gymnázium v Telči. Po maturitě v roce 1877 na-
stoupil jako podučitel na Obecnou školu v Jinošově, kde
se seznámil se zajímavou ženou – myslitelkou Annou
Pammrovou, se kterou zůstal celý život v písemném
kontaktu. Přátelství z Annou Pammrovou a seznámení
se s francouzskými symbolistickými básníky mělo vý-
znamný vliv na jeho tvorbu. V letech 1888 až 1901 se
stává učitelem v Nové Říši, kde napsal veškeré básnické
dílo a většinu esejí. V časopise NIVA se 16. prosince
1892 poprvé objevil pseudonymOtokar Březina. VNové
Říši se v roce 1900 seznamuje se sochařem Františkem
Bílkem a jejich přátelství trvalo až do Březinovy smrti.
V roce 1901 přešel na Měšťanskou školu v Jaroměři-
cích nad Rokytnou, kde do roku 1905 učil na chlapecké
a později až do roku 1925, kdy byl penzionován, na dívčí měšťanské škole.
V roce 1913 byl zvolen dopisujícím členem České akademie a od roku 1923 se stal je-
jím řádným členem, v roce 1919 mu udělila Karlova univerzita čestný doktorát filosofie.
K šedesátinám obdržel státní cenu 100.000,- Kčs, kterou obratem věnoval spolku Svatobor.
Byl osmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
Zemřel v Jaroměřicích nad Rokytnou, jeho ostatky spočinuly na místním hřbitově. Náh-
robek „Tvůrce a jeho sestra bolest“ na jeho hrobě je dílem Františka Bílka.
František Bílek (6. 11. 1872 – 13. 10. 1941)
Secesní sochař, malíř, grafik a básník. Jeho otec byl kolářem v jihočeském Chýnově,
u kterého se už jako malý chlapec naučil práci se dřevem. Po absolvování táborského reálného
gymnázia v roce 1887 začíná studovat malířskou akademii v Praze u profesora Maxe Pirnera.
23