Previous Page  33 / 44 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 33 / 44 Next Page
Page Background

STAROSTOVÉ města VELKÉ BÍTEŠE

www.bitessko.com

|

www.vbites.cz

| 33

O

ndrák

H

ynek

Osud starosty Ignáce Ondráka, tak se původně jmeno-

val, byl pozoruhodný. Narodil se 1. ledna 1920 v srbském

Bělěhradě, kam jeho otec, truhlářský dělník a bítešský ro-

dák Ladislav Ondrák, odešel před první světovou válkou za

prací. Poté žil s rodiči a svou o 4 roky starší sestrou v ma-

kedonské Skopii. Bulhaři v té době ztratili dominantní vliv

na území a žili zde Srbové, Albánci, Makedonci a Slovinci.

Později byla Skopie součástí Jugoslávie.

Ladislav Ondrák byl nadán „zdravým selským rozumem“,

a proto byl po celý svůj život přínosem pro své okolí, kam

ho jeho „dobrodružný osud zavál“. Ve Skopii postavil dům,

ve kterém vybudoval truhlářskou firmu a zaměstnával do

dvaceti truhlářských odborníků. Syn a dcera chodili ve Sko-

pii do českých i srbských základních a středních odborných škol. Když začala 2. světová

válka, projevil Ladislav Ondrák opět svoji moudrost, když předvídal, že Bulharsko, které se

přidalo na stranu nacistického Německa, obsadí opět Makedonii, aby uchvátilo jeho území

jako cestu k Egejskému moři. Poslal proto svého syna Ignáce Ondráka do Československa

ke svému bratru, Josefu Ondrákovi, protože měl obavu, že jeho syn české státní přísluš-

nosti by jako cizinec mohl být odvelen do nacistických armád. Nemýlil se. Jak historie

ukázala, makedonská Skopie se v roce 1944 stala partyzánským městem, městem odboje

proti fašismu.

Období mládí v makedonské Skopii, kde byl obklopen svými vrstevníky, a to Srby,

Makedonci, Albánci, Slovinci, Turky i Bulhary, s rozličnými národnostními kulturami

i náboženstvím, ovlivnilo jeho osobnost natolik, že byl nadán velkou tolerancí, kterou ve

svém profesním životě vždy dokázal zúročit ve prospěch všech. Neboť jak říkával, „vše je

v lidech“, nehledě na jejich politickou příslušnost, náboženské přesvědčení ani rasu.

Po válce začal Ignác Ondrák (později mu začali říkat Hynek) pracovat v komunální sféře.

Poté byl zvolen starostou. Doma jej navštěvovali jak spoluobčané, tak radní i zastupitelé.

Např. profesor Kotík, dentista Příhoda a také farář P. Truhlář, který jej považoval za moud-

rého a mírumilovného člověka, i když za práva bítešských občanů se dokázal vždy doslova

bít. Přestože byl ateista, nikdy nikoho neurážel a nepronásledoval kvůli jeho víře. Naopak

nabádal méně tolerantní zastupitele, aby se takto i oni v hektické době jeho starostování

chovali. Díky své mírumilovnosti a moudrosti lidí, kterými se v době svého působení na

radnici obklopil, dosáhl toho, že většina občanů pracovala ve prospěch města.

Činnost starostenská

Hynek Ondrák byl zvolen předsedou MNV Velká Bíteš jednohlasně, dne 30. května roku

1957. Místopředsedou byl Tomáš Pelán a tajemníkem Benedikt Kéda. Dalšími členy rady