STAROSTOVÉ města VELKÉ BÍTEŠE
www.bitessko.com|
www.vbites.cz| 33
O
ndrák
H
ynek
Osud starosty Ignáce Ondráka, tak se původně jmeno-
val, byl pozoruhodný. Narodil se 1. ledna 1920 v srbském
Bělěhradě, kam jeho otec, truhlářský dělník a bítešský ro-
dák Ladislav Ondrák, odešel před první světovou válkou za
prací. Poté žil s rodiči a svou o 4 roky starší sestrou v ma-
kedonské Skopii. Bulhaři v té době ztratili dominantní vliv
na území a žili zde Srbové, Albánci, Makedonci a Slovinci.
Později byla Skopie součástí Jugoslávie.
Ladislav Ondrák byl nadán „zdravým selským rozumem“,
a proto byl po celý svůj život přínosem pro své okolí, kam
ho jeho „dobrodružný osud zavál“. Ve Skopii postavil dům,
ve kterém vybudoval truhlářskou firmu a zaměstnával do
dvaceti truhlářských odborníků. Syn a dcera chodili ve Sko-
pii do českých i srbských základních a středních odborných škol. Když začala 2. světová
válka, projevil Ladislav Ondrák opět svoji moudrost, když předvídal, že Bulharsko, které se
přidalo na stranu nacistického Německa, obsadí opět Makedonii, aby uchvátilo jeho území
jako cestu k Egejskému moři. Poslal proto svého syna Ignáce Ondráka do Československa
ke svému bratru, Josefu Ondrákovi, protože měl obavu, že jeho syn české státní přísluš-
nosti by jako cizinec mohl být odvelen do nacistických armád. Nemýlil se. Jak historie
ukázala, makedonská Skopie se v roce 1944 stala partyzánským městem, městem odboje
proti fašismu.
Období mládí v makedonské Skopii, kde byl obklopen svými vrstevníky, a to Srby,
Makedonci, Albánci, Slovinci, Turky i Bulhary, s rozličnými národnostními kulturami
i náboženstvím, ovlivnilo jeho osobnost natolik, že byl nadán velkou tolerancí, kterou ve
svém profesním životě vždy dokázal zúročit ve prospěch všech. Neboť jak říkával, „vše je
v lidech“, nehledě na jejich politickou příslušnost, náboženské přesvědčení ani rasu.
Po válce začal Ignác Ondrák (později mu začali říkat Hynek) pracovat v komunální sféře.
Poté byl zvolen starostou. Doma jej navštěvovali jak spoluobčané, tak radní i zastupitelé.
Např. profesor Kotík, dentista Příhoda a také farář P. Truhlář, který jej považoval za moud-
rého a mírumilovného člověka, i když za práva bítešských občanů se dokázal vždy doslova
bít. Přestože byl ateista, nikdy nikoho neurážel a nepronásledoval kvůli jeho víře. Naopak
nabádal méně tolerantní zastupitele, aby se takto i oni v hektické době jeho starostování
chovali. Díky své mírumilovnosti a moudrosti lidí, kterými se v době svého působení na
radnici obklopil, dosáhl toho, že většina občanů pracovala ve prospěch města.
Činnost starostenská
Hynek Ondrák byl zvolen předsedou MNV Velká Bíteš jednohlasně, dne 30. května roku
1957. Místopředsedou byl Tomáš Pelán a tajemníkem Benedikt Kéda. Dalšími členy rady