Basic HTML Version
www.
bitessko
.com
ský a Ježovský i Silnický k Březskýmu.
Velkobítešská obec tedy vlastnila a ve
své režii obhospodařovala v 70. letech
16. století patrně 7 svých rybníků. Poz-
ději v roce 1698 se v obecním účetnictví
objevují rybníky Skalní, Silnický k Brnu,
sádky, Hadr pod městem, Ježovský, Sil-
nický k Březskýmu a Rejhradský. Zmínky
o nich se vážou nejen na samotné hospo-
daření s rybami, ale též k jejich údržbě.
Kupříkladu v roce 1673 byla zavážena
hráz Rejhradského rybníka, v roce 1684
zavážena strž na prostřední sádce, v roce
1691 rybníkář z Pyšela cosi opravoval na
Silnickém rybníku k Brnu, v květnu 1698
sedm sousedů prohazovalo v dnešní ulici
Za Potokem
„struhu k mostu co svodnice
do Hadru jde“
, protože na jaře přišla
povodeň, která vzala u Hadru stavidlo
včetně „prkení“ a splavu. V účtech jsou
ovšem zmíněny i drobnější opravy, jako
tomu bylo v říjnu 1686, kdy bylo nutno
pořídit novou železnou závěrku za 36
krejcarů, neboť dosavadní se při spouš-
tění Hadru
„nenadále pustila a najíti více
nemohla“
. V tomto případě není zřejmé,
do jaké míry přišli při záchraně závěrky
pracovníci do přímého styku s vodou.
Jasnější je to v případě ze začátku září
1677, kdy se zaseklo jakési dřevo v oku
trouby na hrázi Hadru. Městský vodák
Jakub Kloc se musel dvakrát potopit, než
je vytáhl. Za to dostal od města odměnu
6 krejcarů. Naopak patrně dobrovolně se
v rybníku, tentokrát v jednom z Adria-
nových rybníčků, ocitl 10. srpna 1691
bítešský Vít Čech. Ten se však ve svých
údajně 36 letech utopil a jeho manželka
s třemi dětmi tak ovdověla.
6
Nový dech rybníkářství ve Velké Bí-
teši nabralo roku 1930 poté, co tu byla
založena Místní organizace Moravského
rybářského svazu. Zároveň s rozvojem
rybníkářství se tu začaly budovat i kou-
paliště. První bylo v Chobůtkách zřízeno
v polovině 20. let 20. století, přezdívané
pro menší rozměry „plivátko“, které v po-
lovině 30. let nahradil rybník Koupelna.
Ten byl však záhy zanášen bahnem a za-
růstán trávou, načež jej rybářský spolek
začal obhospodařovat. Přičiněním spolku
byly po polovině 20. století obnoveny
rybníky Silnický, Rajhradský, Klečan-
ské, Ježový, a dokonce zbudovány nové.
7
Přesto, jak ukazuje tento příspěvek, do-
sud patrně nebylo dosaženo počtu ryb-
níků a rybníčků jako v dobách raného
novověku. Tehdy se na území dnešního
velkobítešského katastru nacházelo přes
30 rybníků a na území nynějších devíti
velkobítešských osad dalších nejméně 24.
RYBNÍKY V INTRAVILÁNU
MĚSTA
Rybník
Hadr
na potoce Bítýška býval
obecní. Vznikl nejspíše po roce 1508,
kdy bítešská obec pořídila ves Janovice.
Asi právě tehdy byla potoční niva u Rů-
žové ulice, do té doby pravděpodobně
hraniční, majetkově scelena. Název
rybníka v historických pramenech vy-
světlen není; nejspíše odkazuje buď na
špatnou jakost rybníka, popřípadě jeho
tvar, anebo na nějaké spory o něj. Nej-
starší zmínka o obecním rybníku Hadr
je v obecních účtech z roku 1572, poté
se objevuje i v gruntovních knihách při
určování umístění jednotlivých domů.
Zatímco hráz dosud stojí patrně na pů-
vodním místě, na druhé straně rybník
5