Basic HTML Version
www.
bitessko
.com
Na bítešské krajině se podepsalo osm sto-
letí intenzivního obhospodařování. Toto
období je natolik dlouhé, že se v průběhu
času mnohé provedené krajinné úpravy
z obecného povědomí v různé míře zase
vytrácely. Přesto zapomnění není doko-
nalé, přece jen se minulé dění otisklo jak
do archivních pramenů, tak do samotné
krajiny. Pátrání po těchto stopách umož-
ňuje kupříkladu znovuobjevit místa sou-
časných i zaniklých vodních nádrží a záro-
veň určit přibližnou dobu jejich udržování.
Cílem tohoto příspěvku je zaznamenat po-
kud možno veškeré rybníky i menší vodní
nádrže na území Velké Bíteše, které se tu
nacházely před rokem 1918, tedy před
opětovným rozvojem rybníkářství.
Velká vlna zakládání rybníků na Mo-
ravě i v širším středoevropském okolí
probíhala po objevu třístupňové metody
chovu ryb od konce 15. do poloviny
16. století. Tehdy rybníkářství představo-
valo snad nejvýnosnější způsob podni-
kání. Až během druhé poloviny 16. století
jej pomalu začalo předhánět pivovarnic-
tví.
1
Před touto vlnou nezůstala stranou
ani Velká Bíteš. Ostatně koupí vsi Jano-
vice v roce 1508 město získalo i čtyři ryb-
níky, a to
„rybník v Ježovém, rybník nad
silnicí brněnskú a dva rybníky nad tím nad
silnicí“
.
2
Během 17. století zůstávalo ryb-
niční hospodaření stále dobrým zdrojem
příjmů, ale jejich výnosnost klesala v dů-
sledku zchudnutí země a snížení hustoty
osídlení za třicetileté války. Rybníky byly
postupně rušeny, tak trochu paradoxně,
v souvislosti s opět se zvyšujícím počtem
obyvatel, které vedlo k narůstání tlaku
na zemědělské obhospodařování krajiny.
Tento proces je patrný od 2. poloviny
17. století a vyvrcholil okolo poloviny
19. století. Ke zrychlení tohoto procesu
zde možná přispělo, že v roce 1791 obec
své rybníky rozprodala. K takovému
kroku se město odhodlalo kvůli své snaze
vykázat se hotovým kapitálem za úče-
lem dosažení návratu soudní instituce do
města.
3
V roce 1900 se na území Velké
Bíteše nacházel rybník pouze jeden,
a to Hadr; ovšem nikoli přednostně kvůli
chovu ryb, ale především z důvodu zadr-
žování vody pro tři mlýny. Ve větší míře
byly rybníky v tehdejším bítešském soud-
ním okrese zachovány pouze při osovském
velkostatku, ke kterému tehdy náležely té-
měř všechny z celkového počtu cca 25 ryb-
níků.
4
Renesanci rybníkářství přinesla pak
2. čtvrtina 20. století, kdy tu byl založen
rybářský spolek, aktivně trvající dosud.
Snad nejlepším zdrojem pro zjištění
přehledu historických rybníků jsou ne-
překvapivě kartografická díla. Zde je
přehled plánů a map, které byly v tomto
příspěvku vzaty v potaz:
• Cca
1710
, plán Velké Bíteše. Prav-
děpodobné uložení: Württembergische
Landesbibliothek Stuttgart, Sammlung
Nicolai.
•
1728
, veduta Velké Bíteše. Uložení:
Archiv města Brna, V 3 Knihovna
Mitrovského, Hofferiana, sbírka vedut
moravských měst, sig. 3/9. Dostupné
z WWW: http://veduty.bach.cz/.
•
1754–1756
, Mapa hrabství Náměšť nad
Oslavou ze zámecké knihovny. Karto-
grafové: vojenský inženýr Mayer
(1754–1755) a inženýr Franz Lauer
(1756). Uložení: Národní památkový
ústav, generální ředitelství, ve sbírkách
státního zámku Náměšť nad Oslavou,
i.č. NO 04506.
3