Průvodce Bítešskem | Na kolech vzhůru k hradům

Průvodce Bítešskem | Na kolech vzhůru k hradům

ZÁVĚREM

Čtenářům, kteří dospěli až k tomuto závěru, naskočily určitě v hlavě další otázky. Do některých se poku-

sím trefit a odpovědět na ně, co jsem zjistil na internetu.

Hrady za plotem

I to se může stát. Každý pozemek někdo vlastní – stát, obec, podnik, občan. Snadno se to dá vyhledat na

internetu. Takže někdy skončíme u plotu s nápisem „soukromý pozemek“( hrady Víckov, Dub). Co poradit.

Je-li majitel přítomen, určitě ho požádáme o svolení vstoupit na jeho pozemek. Ve většině případů se vám

stane majitel ochotným průvodcem se zajímavými informacemi. Pokud majitele nezastihnete a je-li vstup

nezajištěný, rozhodněte se podle situace, v opačném případě dál cesta nevede.

Kolik hradů, tvrzí a zámků v našem státě je?

Hodně. V evropském měřítku jsme možná v těchto památkách nejbohatší zemí. Snah po inventarizaci

bylo hodně, z velkého množství na internetu uvádím dvě:

– v letech 1880 až 1927 vyšlo patnáctisvazkové dílo, které obsahuje 2955 položek hradů, zámků a tvrzí

v Čechách a na Moravě

– z turistického hlediska jsou zajímavé hlavně dvě publikace z let 1986 a 1987: Hrady, zámky a tvrze

v Čechách, je zde uvedeno 1400 položek a Hrady, zámky a tvrze na Moravě, zde je uvedeno

700 položek

Historie a současnost hradů

Časové období hradů se odehrává mezi 12. a 16. stoletím, 500 let. Podoba hradů se vyvíjela tak,

jak se vyvíjela společnost, hospodářství, vojenská technika, ale i módní vlivy, stavební slohy atd. Sku-

tečností je, že koncem 16. století se většina hradů uvádí jako pusté. Výjimky ale jsou. Některé jsou re-

staurovány do původní podoby, některé byly přestavěny na zámky, z nichž některé jsou i modernizovány

a obydleny.

Hlavně v 17. století bylo hodně hradů rozbořeno, protože se stávaly často místem loupeživých rytířů, své

udělaly přírodní vlivy, materiál z hradů byl rozebírán pro jiné stavby. V současné době nacházíme na mís-

tech hradů většinou větší nebo menší zbytky zdiva, někde již nic a jen terénní reliéf dává tušit dřívější pří-

kopy a valy. Díky památkářům, ale i obětavcům amatérům jsou tyto památky naší minulosti zachraňovány.

Několik zajímavostí

Hrad Kozlov na Dalešické přehradě. V průběhu dne je buď na ostrově, nebo poloostrově. Přehrada

je přečerpávající, v průběhu dne její hladina kolísá až o dva metry. Taková menší obdoba katedrály Sant

Michel v Normandii, tam ale příliv dělá až 12 m. V našem programu výlet na hrad Kozlov není, je obtížně

dostupný, ale věřím, že právě teď už se někteří odvážlivci rozhodují, že si tam zajedou. Tak plavky s sebou.

V průvodci se uvádí také dva hrady Templštejny, na řekách Jihlava a Oslava. Nedá mně to, abych ne-

připomněl jejich tajemnost a tragický osud. Když jsem těmito hrady procházel, vždy mně připadlo na mysl,

kde asi ten zakopaný poklad je. Tak se pozorně dívejte, já jsem to štěstí neměl.

Až pojedete přes obec Oslavu na řece Oslavě, budete-li pozorní, zahlédnete za řekou, ve vzdálené stráni mezi

stromy zajímavou stavbu, takový malý zámeček. Sídlil tam správce budišovského panství. V současné době ob-

jekt využívají k rekreaci manželé z Brna, Angličan s Češkou, kteří objekt citlivě restaurují. Byl u nich na návštěvě

i Karel Gott, objektem a okolní krajinou byl unesen a zabýval se myšlenkou o koupi tohoto místa.

Co na úplný závěr

Nedělám tím psaním zbytečnou práci? Vždy mě to napadá, když vybírám na internetu ty nejvhodnější

údaje z toho množství informací. Snad ne. Když už nic jiného, tak ušetřím čas těm ostatním, kteří s napoje-

ním na internet ještě váhají anebo vůbec počítač tvrdohlavě odmítají. Skoro jim závidím.

Karel Smolík