Průvodce Bítešskem | Na kolech za smírčími kameny
ZÁVĚREM
Podtrženo a sečteno. V letošním roce 2013 jsme stanuli téměř u 50 smírčích kamenů.
Vymezili jsme si prostor, časově přiměřený pro kolo v jednom dni, s rezervou pro hledání
a odpočinek. V takto vymezeném prostoru je smírčích kamenů určitě více. Buď jsme je
neměli v plánu, nebo jsme je podle plánu nenalezli, anebo se o nich vůbec mediálně neví.
Je docela možné, že po vydání tohoto svazku se ozvou lidé, kteří upozorní redakci Zpravo-
daje na další smírčí kameny. Budeme za to vděčni.
Hledání smírčích kamenů je vždy krásným dobrodružstvím. Na cesty za smírčími
kameny jsme se snažili vždy dobře připravit: s knihou Hynka Jurmana v brašně, s map-
kami a informacemi z internetu. Poptávali jsme se i u místních obyvatel, ti často o výskytu
smírčích kamenů v obci buď vůbec nevěděli, anebo naopak nám poskytli cenné informace.
Byly smírčí kameny, jejichž nalezení nám dalo hodně práce, o to větší radost byla z jejich
nalezení. Byly i takové, které bychom sami těžko našli a ke kterým nás místní museli
dovést. Na předchozích stranách jsem záměrně uvedl jen stručné popisy míst smírčích
kamenů, abych příští hledače nepřipravil o krásné prožitky při jejich hledání.
Na našich cestách jsme se setkávali i s jinými památnými kameny. Byly jich desítky
a jsou z nedávné doby, pěkně udržované, často s květinami a svíčkami. Nacházely se jen
u frekventovaných silnic, pomníčky tragických dopravních nehod, o to smutnějších, že při
nich zahynuli převážně mladí lidé. Pozůstalí se o pomníčky vzorně starají, jaký ale bude
jejich osud, až se zapomene, za padesát, sto let?
Závěrem poděkování vydavateli Zpravodaje Informačnímu centru a Klubu kultury,
že umožnil vydání tohoto svazku o smírčích kamenech. Je jistě přáním všech čtenářů
Zpravodaje, aby i další svazky Průvodce Bítešskem našly další pokračování.
Úplně na závěr musím sdělit ještě něco důležitého. Když se vracíme pozdě odpoledne
z celodenního výletu na kolech, unaveni, v nohách často i šedesát kilometrů, a když v
dálce uvidíme věžičku bítešského kostela, jako by z nás únava spadla. To krásné vnitřní
uspokojení, že jsme šťastně dojeli, že jsme to dokázali, že na to ještě máme. Takové vnitřní
malé vítězství. A o tom to možná hlavně je.
Milí a vážení čtenáři, i vám přeji hodně krásných prožitků na výletech na kole, hlavně
pak šťastné návraty domů.
Karel Smolík
13