OSOBNOSTI bítešského regionu
|
Vincenc Broža
SVAZEK i
6
SOUROZENCI:
Bratr Josef byl rolníkem v Křoví a zemřel bezdětný, bratr Matěj vystudoval na kněze,
bratr František byl kolářem v Bojanově, bratr Eduard byl domkař v Kundraticích,
sestra Marie se provdala za rolníka Sedláka do Bojanova, sestra Karolína zemřela
svobodná u sestry v Bojanově, sestra Františka byla provdaná za strážmistra Langra
v Křoví, sestra Cecílie byla dlouhá léta upoutaná na lůžko a zemřela na Moravci.
Theodor byl nevlastní bratr z otcova druhého manželství, jeho matka byla rozená
Nedopilová z Horní Libochové.
Léta školní a dospívání
V roce 1871 začal malý Vincenc navštěvovat obecnou školu v sousedním 2,5 km
vzdáleném Křižanově. Půvabný městys se svými dominantami - zámkem a kostelem
sv. Václava, kolem nichž při cestě do školy pravidelně procházel, vnímavého chlapce
silně citově ovlivňoval. Nejen proto, že byl přirozeným hospodářským a kulturním
centrem blízkého regionu, ale zejména svou maloměstskou atmosférou, působivou
prostorností náměstí a horního města i jakýmsi zvláštním fluidem, přesahujícím
snad z dávných časů, kdy zde žila slavná rodačka – svatá Zdislava. Zde a zejména
v rodině byly položeny základy jeho mravního i světonázorového životního postoje.
Vždyť i jeho již zmíněný a o devět roků mladší bratr Theodor vystudoval učitelský ústav
a až do své předčasné smrti v 56 letech se tomuto povolání intenzívně věnoval. Pat-
řil, podobně jako Vincenc, mezi typické venkovské osvícence šířící vzdělání, kulturu
i národní povědomí na tehdy zaostalém venkově. To stejné je možné říci o jejich bratru
Matějovi, katolickém knězi.
V roce 1878 pokračoval Vincenc v povinné školní docházce na střední škole při
gymnáziu v Brně. Po jejím ukončení v roce 1880 začalo jeho středoškolské studium na
první České reálce v Brně, Botanické ulici, která byla právě v tomto roce slavnostně
otevřena. Studium zakončil úspěšně maturitní zkouškou v roce 1885.
Po prázdninách nastou-
pil jako jednoroční dobro-
volník k 8. pěšího pluku
v Brně a dosáhl hodnosti
desátníka. Předtím pluk
bojoval v bitvě Rakušanů
s Prusy u Hradce Králové
v roce 1866 a po prohrané
bitvě ustupoval se severní
rakouskou armádou přes
Moravu (viz str. 3). Příměří
Česká reálka v Brně, Botanické ulici v roce 1880.