15 / 16
www.korunavysociny.cz
15
Destinační společnost Koruna Vysočiny, Příční 405, 593 01 Bystřice n. P.
telefon:
566 788 406, 776 308 072
e-mail:
kancelar@korunavysociny.czVelikonoce
Křížová cesta odráží lidové pojetí trasy,
kterou absolvoval Ježíš Kristus v Jeruzalé-
mě při svém odsouzení a ukřižování, jak
o tom pojednává biblický příběh. Má 14
zastavení jako 14 situací, které se na trase
odehrály. Ježíšova cesta vedla na vrcho-
lek hory Golgoty, latinsky zvané Kalvárie.
Proto jsou i naše křížové cesty situované
jako trasa k vrcholku kopce a nezřídka se
na jejich konci nachází výrazný kříž nebo
celé sousoší scény ukřižování.
V regionu Koruny Vysočiny najdeme
hned několik zajímavých lokalit.
V příjemném lesním prostředí se vine em-
pírová křížová cesta z okraje
Horní Bob-
rové
(N 49°29.04272‘, E 16°6.40888‘) na
vrch s příznačným názvem Kalvárie. Tra-
sa je zároveň součástí červeně značené
místní Výletní naučné stezky okolím Bob-
rové.
Na západním okraji
Řečice
(N 49°30.80700‘,
E16°3.45960‘) vybudovali občané křížo-
vou cestu v r. 2005. Z vrcholu nad koncem
je pěkný rozhled do krajiny. Je to místo,
které vybízí k odpočinku a relaxaci.
Stejně moderní – z roku 2009 – je křížo-
vá cesta ve
Slavkovicích
(N 49°33.19535‘,
E 16°1.70070‘) v zalesněném svahu nad
moderním kostelemBožíhomilosrdenství.
Má podobu 14 kamenných památníků.
Radňovická
(N 49°34.18197‘, E 16°2.32762‘)
křížová cesta začíná na návsi u rybníka
a kopíruje trasu, kudy nosiči vynášeli
zavazadla turistům na Harusův kopec,
kde kdysi bývala turistická chata. Křížo-
vá cesta vznikla v roce 2011 jako obnove-
ní zaniklé trasy a na jejím začátku je také
Lurdská jeskyně.
Za poutním kostelem Nanebevzetí Pan-
ny Marie v
Netíně
(N49°24.93820‘, E15°
57.08117‘) se vine v hájku skrytá křížová
cesta k hrobce rodu Lobkowiczů. Křížová
cesta i hrobka jsou z červených neomíta-
ných cihel.
Nejnovější, a především unikátní ve svém
pojetí, najdeme nad městem
Olešnice
(N49°33.22400‘, E16°25.14458‘). Vine se
okolo asfaltové silnice od hřbitovního
kostela na vrcholek kopce Kopaniny nad
SKI areálem. Byla posvěcena v roce 2016
a jednotlivá zastavení v podobě sloupů
nesou znamení s netypickými motivy –
křížová cesta je zaměřena na bolesti re-
gionu Olešnicka. Tak zde najdeme připo-
mínky požárů, válek, perzekucí, povodní
i utrpení obyvatel, které v historii kraj po-
stihly. Je poselstvím, že historická křížo-
vá cesta nekončí a nevyhýbá se životu ani
modernímu člověku.
Může se zdát, že tak archaický až mor-
bidní příběh o popravě není právě ra-
dostným motivem k jarnímu výletu. Ale
právě vrcholky kopců, kam křížové ces-
ty směřují, skýtají nad světem jaksi „nad-
hled“. Už to je sám motiv k výstupu.
-VV-
Od roku 1998 se na přírodním jevišti u žďár-
ského sídliště Libušín odehrává vždy v úte-
rý před Velikonocemi ochotnické scénické
představení pašijové hry „Co se stalo s Ježí-
šem“. Tyto populární „žďárské pašije“ hra-
jí farníci nejrůznějšího věku z římskokato-
lických farností ze Žďáru a nejvíc se jich při
jednom vystoupení sešlo na 250. Hra, v níž se
herecké obsazení nemění, se cvičí asi měsíc.
Dva tisíce let starý příběh se snaží organi-
zátoři pašijí oživit moderními prvky. Všech-
ny dialogy jsou nahrané ve studiu. Celá
scéna je náležitě ozvučena, aby slyšel kaž-
dý účastník této jedinečné hry. Podmani-
vá muzika pak dává vyniknout důležitým
okamžikům celé hry. Neméně důležité je
i osvětlení. Celá scéna na travnatém kopeč-
ku je dotvořena kulisami Pilátova paláce
a židovského chrámu. Pod nimi pak zbývá
dostatek prostoru, kam se bez problémů
vejde dav židů, kohorta římských vojáků,
Jan Křtitel i s Jordánem, Galilea, Getsemany
i Golgota. Představení má začátek vždy po
setmění, tzn. ve 20 hodin, aby scéna lépe
vynikla.
Pašije byly za svou existenci zrušeny pou-
ze dvakrát kvůli velkému sněhu a za dobu
svého opakování si už získaly trvalé obe-
censtvo, které do Žďáru přiláká i několik ti-
síc lidí.
Před Velikonocemi 2017 se pašije uskuteč-
ní v úterý
11. 4. od 20:00
opět na stejném
místě v dětském areálu na sídlišti Libušín
ve Žďáře nad Sázavou.
-VV-
Křížové cesty, velikonoční
příběh v přírodě
Žďárské pašije, největší
divadelní ztvárnění Velikonoc
Křesťané Velikonocemi oslavují především
zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na tyto svát-
ky se však věřící připravují už čtyřicetiden-
ním obdobím půstu, které začíná Popeleč-
ní středou a sloužit by mělo k intenzivní
přípravě na přijetí svátosti křtu. Navíc pa-
tří Velikonoce mezi takzvané pohyblivé
svátky, u nichž není termín konání přesně
daný. Velikonoční neděle se tak slaví vždy
první neděli po jarním úplňku. Toto období
oslavovali ale už i staří Slované a Germáni,
u nichž splynuly lidové oslavy Velikonoc
s pohanskými slavnostmi jara vzývající-
mi procitnutí přírody ze zimního spánku.
Ty mají na svědomí, že si někteří z nás Ve-
likonoce bez pohanského šlehání dívek po-
mlázkou už ani nedovedou představit.
Svatý týden začíná Květnou nedělí (ta při-
padá na 9. dubna 2017), která oslavuje
Kristův vjezd do Jeruzaléma několik dní
před jeho umučením. Po Modrém pon-
dělí a Žlutém úterý následuje Sazometná
středa, během níž, jak sám název napoví-
dá, lidé vymetají saze z příbytků – uklíze-
jí, připravují se na svátky. Zelený čtvrtek,
který tentokrát připadne na 13. dubna, má
i v dnešní době kdekdo spojen s pitím ze-
leného piva či s obědváním špenátu. Dříve
si v tento den lidé například také obřadně
myli nohy nebo věřili, že kdo sní před vý-
chodem slunce pečivo namazané medem,
bude chráněn před uštknutím hadů a ži-
hadly vos.
Velký pátek je připomínkou dne smrti
a ukřižování Ježíše Krista a je proto pro-
žíván jako postní den ve znamení smut-
ku, ticha a rozjímání. Kromě masa a hodo-
vání by se lidé podle křesťanských tradic
měli vyhýbat třeba také praní prádla, pro-
tože by ho tak namáčeli do Kristovy krve
místo vody. V tento den můžete také sly-
šet z věže velkomeziříčského kostela sva-
tého Mikuláše řinčivý zvuk řehtaček, který
by měl oznamovat poledne a ranní i večer-
ní klekání.
Název Bílá sobota je odvozen od uklízení,
kdy by měly hospodyňky své domácnos-
ti bílit, čistit. Během Velikonoční neděle se
tradičně pečou velikonoční beránci a ma-
zance, zdobí se vajíčka, aby bylo pondělní
koledníky čím obdarovat. Ti by ovšem ne-
měli zapomínat, že by se vyšleháním dívek
proutěnou mrskačkou měli na jejich omla-
zení a věčné plodnosti podílet pouze v do-
poledních hodinách. Odpoledne jim totiž
podle tradic ženy mohou připravit odplatu –
svlažit je ledovou vodou.
-KK-
Vůně perníčků a cukroví doprovázená
tóny velikonočních písní nás zavedou na
tradiční výstavu ve Velkém Meziříčí, kte-
rá se uskuteční začátkem dubna 2017 ve
velkém sálu Jupiter clubu. Spolek žen
pro nás vždy připraví množství výrob-
ků, jež jsou dílem šikovných lidí, kteří
mají k řemeslu a ruční práci vřelý vztah.
Mezi další vystavovatele patří také školy,
instituce z našeho města i blízkého oko-
lí, také soukromníci. Některé tvůrce mů-
žeme vidět přímo při práci, např. zdobe-
ní perníčků, pletení košíků či pomlázek,
odlévání svíček z včelího vosku, malová-
ní vajíček… Jejich výrobky si můžeme
zakoupit. Zhlédnout můžeme i veliko-
nočně prostřené stoly, ochutnat tradič-
ní velikonoční pokrmy, zkrátka načerpat
atmosféru Velikonoc.
-KH, LP-
Velikonoční
výstava
Velikonoční tradice
Zvláštní místo mezi drobnými duchovními stavbami v krajině mají křížové cesty.
Série 14 malých kaplí vedoucích od úpatí na vrcholek nějakého kopce. A nemusíte být
zrovna nábožensky založený člověk, aby se pro vás takové místo stalo hodné pozor-
nosti, zastavení a třeba i výšlapu.
Horní Bobrová
Slavkovice
Olešnice
Radňovice
Žďárské pašije
Pašije (z lat. passio –
„utrpení“) je v původ-
ním významu vyprá-
vění o utrpení a smrti
Ježíše Krista. Označu-
jí se tak buď přímo zá-
znamy z Bible nebo
příběhy, dramatické hry, liturgická čtení
či hudební skladby, které se jimi inspirují
a toto téma zpracovávají. Název pochází
z prvního slova při předčítání či zpěvu
evangelních pasáží při liturgii (Passio Do-
mini nostri Iesu Christi secundum…„Utrpe-
ní našeho Pána Ježíše Krista podle…“).
Ačkoliv patří Velikonoce mezi nejvýznamnější křesťanské svátky a oslavovaly se jako vítání přicházejícího jara již v dobách předkřesťan-
ských, stále méně lidí si dnes uvědomuje, jaký má jejich slavení vlastně význam.
V pondělí 17. 4. 2017 zažijete již druhé Veli-
konoce v zámku Žďár! Opět se můžete těšit
na „Egg hunt“, akci určenou hlavně dětem
všech věkových kategorií. V areálu zámku
budou schovaná čokoládová vajíčka, která
děti sbírají do připravených košíčků. Vstup
na akci je zdarma! Připraveno bude také jar-
ní občerstvení v podobě tematických pro-
duktů.
-HCh-
Egg hunt ve Žďáře
Řečice