Naučná stezka Svatá hora

Stezka začíná i končí v Ořechově vás zavede na nejvyšší bod Bítešska – 679 m n. m. vysokou Svatou horu, která je rovněž poutním místem. Na celkem 15 informačních tabulích se dozvíte řadu zajímavostí z nejbližšího okolí nejen z oblasti přírody a historie.

Délka trasy: 16,9 km

Trasa:

1. Ořechov s místní částí Ronov (0,0 km)

Ořechov je od Velké Bíteše vzdálený 8 km. Mezi hlavní dominanty obce v místní části Ronov patří historická tvrz a kostel sv. Antonína Paduánského. Vlaková zastávka na okraji hráze rybníka, který spojuje Ořechov s Ronovem, je výchozím bodem celé stezky.

2. Skála Šenkýřka (2 km)

Skála představuje obnažené skalní podloží vystupující z okolní hlinito-písečitých půd vytvořených postupným zvětráváním. Hlavní horninou je rula a další méně zastoupené jsou žula a hadec.

3. Smírčí kámen (2,4 km)

Ke smírčímu kameni se váže pověst. Svatební průvod se ubíral lesem z Kadolce na obřad do kostela v Ronově, kdy po cestě zhrzený nápadník zabil nevěstu, která nedodržela zásnubní slib, svatebčany, svého pomocníka a nakonec i sebe. Vypráví se o sedmi obětech, o čemž svědčí dva kříže z jedné strany smírčího kamene a čtyři z druhé strany.

4. Kadolecká studánka (2,9 km)

Studánka je v lese, není ovlivněna činností člověka a vodu z ní lze užívat i jako kojeneckou.

5. Svatá hora (5,9 km)

Svatá hora u Heřmanova má nadmořskou výšku 680 m. Je známým křesťanským poutním místem, neboť je spjato s životem svaté Zdislavy, která se narodila v Křižanově kolem roku 1220 šlechtici panu Přibyslavovi a jeho manželce Sybile, původem ze Sicílie. Zdislava byla provdána za pana Havla z Lemberka a prožila svůj život na hradě Lemberku poblíž dnešního Jablonného v Podještědí. Během svého života pečovala o chudé a nemocné, zakládala kláštery. Zemřela ve věku 32 let. Byla svatořečena v roce 1995 papežem Janem Pavlem II. Na Svatou horu se podle pověsti Zdislava chodila pravidelně modlit.

Svatá hora je dominujícím vrcholem z dálky viditelného hřbetu, který je součástí Bítešské vrchoviny, která je součástí větší Křižanovské vrchoviny.

6. Kopec Vokouňák (6,2 km)

Kopec je pojmenován po nebezpečném pytlákovi Vokounovi z Tišnovska, který zde byl smrtelně zraněn v roce 1821. Na informační tabuli je popsána historie smrkových monokultur.

7. Heřmanovské koule (8,2 km)

Světoznámý nerost ve tvaru nepravidelných koulí o průměru až 10 cm se nazývá heřmanovská koule. Jádro je tvořeno čočkou ze šupin hnědého flogopitu, okraj z vláknitého šedého antofylitu a mezi nimi je šedozelená vrstva chloritu a montmorillonitu.

V okolí se vyskytuje také silně ohrožený druh orchideje - vstavače kukačky z čeledi vstavačovitých, dorůstá až do 30 cm a kvete ve tvaru řídkého klasu nachovou nebo růžovou barvou. Celá oblast je chráněná zákonem.

8. Hrádek (8,7 km)

Na okraji lesa je zachovalý půdorysný reliéf hrádku či menší tvrze s ochranným vodním příkopem. Vznik se datuje po roce 1200, historické prameny uváděly v roce 1366 koupi lánu a užívání hrádku. Zánik je připisován husitským válkám.

9. Anglica (10,7 km)

U další informační tabule naleznete místo zvané Anglica, ke které se váže spojitost s prusko - ruskou válkou. Byli zde pobiti vojáci ze Saska, ale dle interpretace místních, kteří uniformu neznali, se domnívali, že šlo o Angličany, kteří v této válce pomáhali Rakousku.

10. Haugwitzovy studánky (11,5 km)

Původní přírodní studánky se vyznačovaly osvěžující vodou, a proto je majitel osovského panství hrabě Haugwitz nechat obroubit. I v současné době působí toto místo příjemným a uklidňujícím dojmem.

11. Císařská cesta (12,3 km)

Jedna z nejvýznamnějších císařských cest, které spojovaly sever Čech s Moravou a Dolním Rakouskem. Povrch cesty byl vydlážděn oblými kameny a zakončen zřetelnými vyvýšenými okraji, které jsou i v dnešní době znatelné.

12. Myslivna Rohy (14,5 km)

Opravená myslivna Lesů České republiky s rekreačním areálem bývala dříve součástí panského dvora, který v roce 1800 zakoupil majitel osovského panství Haugwitz. Původní hájenka byla v roce 1940 zbourána a na začátku devadesátých let byly na jejím místě zbudovány tenisové kurty.

13. Zaniklá vesnice Rohy (15 km)

Ves byla v letech 1560 až 1590 vysídlena a obyvatelé se přestěhovali do nově vystavené obce Nové Rohy u Březí, která byla koncem 17. stolení přejmenována na Ondrušky.

14. Studánka Stříbrnice (15,7 km)

Název studánky je odvozen od cesty vedoucí z tehdejších stříbrných dolů ve Svaté hoře do bývalé vesnice Rohy. Studánka je jedním z mnohačetných pramenů Bílého potoka.

15. Studánka pod Kuní horou (16,9 km - konec stezky)

Název je odvozen od jednoho z vrcholů hřbetu vyvýšeniny Skřinářovského lesa - Kuní hory, v některých i jako Koní hora či "Koňhora".

16. Ořechov

Mapa

Další informace o všech místech a celé stezce se dozvíte z Průvodce Bítešskem - Naučná stezka Svatá hora
Naučnou stezku Svatá hora připravily Lesy České republiky s.p.