Sv. Florián patron Velké Bíteše
Patronát sv. Floriána se datuje po velkém požáru Velké Bíteše v roce 1690. V této vypjaté době byl zmíněný požár chápán jako „nešťastný", že si město následně zvolilo za své patrony čtrnáct svatých pomocníků a sv. Floriána k ochraně před nouzí a ohněm. Dne 20. března 1690 Povstal neopatrností děvečky v chlévě domu (nyní číslo 86 Šimona Adriána) v okamžení na radnici přeskočil.
Právě v tato léta zároveň s opravami kasárny a pivovaru opravili i radnici, tak že štíhlou, bílým plechem pokrytou věží a mnohými makovicemi na střeše postavenými s hodinami nově zřízenými krásný poskytovala pohled.
Brzo stály sousední domy v ohni. I vznítily se domy až po bránu brněnskou, a když ani tu nepodařilo se oheň zastaviti, vzňala se celá dolní strana rynku až zase ke špitálu a horní bráně nazvané Lánické, která rovněž padla rozkácenému živlu za oběť. I pivovar před 3 léty nákladně zbudovaný shořel, tak i chalupy pod špitálem. Teprve, když dva domy v Lánicích zcela a jeden z části shořeli, položeny byly zhoubnému živlu meze. – Dne 17. a 18. dubna ohledala spáleniště zeměpanská komise, skládající se z krajského hejtmana urozeného pana hraběte z Dogendorfa a z hejtmanů panství Náměšťského, Křižanovského a Tišnovského.
Pohořelým poskytnuta byla od stavů zemských na 3 léta úleva v daních, i bylo jim rozdáno od vrchnosti 11 R, pak pokuta Adriánu přisouzená 300 zlatých. Škoda na nábytku a šatstvu ceněna 4500 Rýnských zlatých. Ještě 4 léta po ohni zůstaly některé domy spáleništěm. Radnice po tomto ohni velmi vysokou věží opatřena i plechem pobitou lucernovitou bání. Též i pivovar, teprve v roku 1685 zřízený po tomto ohni znovu vystavili museli. Několik roků po ohni zůstaly některé domy spáleništěm. V letech 1721-1725 byl zaveden ve městě nový obyčej konat prosebný průvod za odvrácení ohně od města v den svatého Floriána, který byl zvolen za patrona města. Každoročně se pak konalo na den svatého Floriána, „velké" cvičení se stříkačkou, což se nazývalo „Floriánské stříkání". Tento památný zvyk se zachovává až dodnes místním sborem.
V sobotu 4. 5. 2013 jsme se jako tradičně sešli na hasičské stanici, abychom uctili patrona hasičů a patrona města sv. Floriána. Zároveň byl den otevřených dveří, který pořádal HZS Kraje Vysočina, tudíž i k našim vozidlům zavítali návštěvníci.
Svatý Florián
Svatý Florián (Florian von Lorch, Florián z Lorchu) (*250, Zeiselmauer-Wolfpassing - † 4. máj 304, Lorch ) je katolický svatý, mučedník, jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků. První rakouský mučedník a svatý. Narodil se v Římské provincii Noriko za časů pronásledování křesťanů. Florián byl plukovníkem v legionářském vojsku římského císaře v Cetii (dnešní Zeiselmauer-Wolfpassing v Rakousku).
Za vlády císaře Diokleciána byl jednou z obětí jeho zásahů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Dnešní území Rakouska do té doby patřilo římské provincii Noricum a císař Dioklecián tuto provincii připojil k Pannonii. V okolí dnešního Lince, v městě Lauriacum (dnes Lorch, část obce Enns) u soutoku Enže s Dunajem, dal jeho místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. V roce 304 se postavil na obranu v Lorchu zatknutých a uvězněných 40 křesťanských legionářů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal křesťanům na pomoc. Za pokus o vysvobození byl zatknutý a odsouzený místodržitelem Aquiliánem na smrt. Protože se nechtěl za žádnou cenu víry zříct a soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě a jeho bezúhonný život, vydal ho do rukou katů.
Ti mu dne 4. května r. 304 přivázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do řeky Enže poblíž římské osady Lauriacum. Není jisté, v jakém věku byl popravený. Legenda vypráví, že voda vyplavila Floriánovo mrtvé tělo na skálu, kde ho našla vdova Valérie, kde ho před zhanobením hlídal velký orel. Ten se objevoval i na některých pozdějších zobrazeních tohoto světce. Pohřeb byl nedaleko Lince, v místech kde dnes leží městys Sankt Florian. Nad jeho hrobem časem vyrostl už v 6 století kostel a benediktinský klášter, později klášter lateránských kanovníků podle řádu sv. Augustina, který nese název tohoto mučedníka St. Florian. Floriánovy ostatky se našli ve 13 století. V roce 1942 byly objeveny i ostatky 50 mučedníků, za které světec položil život.
Kult patrona hasičů byl později rozšířený po celé střední Evropě. Před Floriánem v 15 století byli ochráncemi před ohněm sv. Agáta a sv. Vincenc. Pověst říká, že Florián zachránil německé město Norimberg před požárem v osmém století. Podle legendy také ochránil jistého uhlíře, který spadl do ohně a na přímluvu světce byl zachráněný. Floriánovo „hasičství" je také možné vyložit jako hašení požáru lidské zloby a nenávisti.
V samotné církvi nebyl nikdy předmětem rozsáhlého kultu, jeho uctívání mělo spíš profánní charakter a bylo rozšířeno zejména mezi venkovským lidem. Katolická církev si jeho památku připomíná 4. května.
Svatý Florián je považován za patrona profesí, které souvisejí s ohněm - hasičů, hutníků, kominíků,hrnčířů či pekařů. V ikonografii je představován obvykle v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho kult byl značně rozšířen i v českých zemích a jeho sochy se budovaly na ochranu proti požáru.
