Kulturní dům ve Velké Bíteši

Záměr postavit nový kulturní stánek ve městě se objevil po druhé světové válce. Bývalá palírna dosluhovala, v sokolovně se mohly odehrávat jen větší společenské akce, bývalá orlovna dostala novou náplň a možnosti končily venkovními akcemi na Letné. K realizaci záměru se ovšem dospělo až poté, co pro něj bylo získáno vedení odborů v pražském ústředí.

Od projektu k realizaci

Souhlas k projekci byl udělen radou Okresního národního výboru (ONV) v dubnu 1975, následný projekt vypracovalo Výrobní družstvo Stavba, Havlíčkův Brod a stavět se započalo v rámci Akce Z v říjnu 1976. Ač se investorem stavby stal Městský národní výbor (MěstNV), největší finanční obnos dodala První brněnská strojírna Velká Bíteš (PBS). Ta také pověřila svého pracovníka Jaromíra Krupičku technickým vedením stavby a Josefa Ťápala, ředitele Závodního klubu Revolučního odborového hnutí (ROH) PBS, zajišťováním brigádníků.

Dílo bylo financováno ze sdružených prostředků od závodu PBS, od ROH a z Fondu rezerv a rozvoje ONV a MěstNV. V subdodávkách bylo provedeno pouze ústřední topení, elektroinstalace a stolařské práce. Cihly pocházely z obecní cihelny. Odborné konstrukční, zednické, obkladačské práce zajišťovaly Brigády socialistické práce ze závodu PBS a další jednotlivá střediska. Na výstavbě se podílely všechny závody, provozovny, školy, pracovníci obchodu a služeb, všechny společenské a zájmové organizace politické Národní fronty (NF). Odpracováno bylo přes 128 tisíc brigádnických hodin zdarma.

Slavnostní otevření Kulturního domu ve Velké Bíteši

Kulturní dům ve Velké Bíteši byl slavnostně otevřen 8. května 1980 k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Jeho cílem byla „výchova pracujících v duchu aktivních uvědomělých budovatelů socialistické společnosti" dle zásady „o sdružování lidí v kolektivu k aktivní, různorodé a tvořivé kulturně výchovné a vzdělávací práci". Za tímto účelem byl v Kulturním domě zřízen sál pro 600 sedících diváků, velká klubovna pro 120 účastníků, jeviště vybavené technikou od Divadelních služeb – Martin, restaurace pro 80 hostů, ubytování s osmi pokoji, klubovny ad. Zajímavostí se stalo sedm křišťálových lustrů, dodaných od národního podniku Lustry z Kamenického Šenova.

Jako první po otevření Kulturního domu zde vystoupily skupiny Progres z II. planety a Lenka Vrousínková se skupinou GES. Počet následujících zde uskutečněných akcí do současnosti se počítá na desetitisíce. Budova nadále patří Městu Velké Bíteši a provozuje ji příspěvková organizace Města Velké Bíteše Informační centrum a Klub kultury. Původní koncept Kulturního domu potvrdila i jeho generální oprava v letech 2011-2012. V současnosti Kulturní dům nabízí plnohodnotné zázemí pro pořádání kulturních a společenských akcí včetně ubytovacích prostor.