CHVILKA S JAZZEM V BÍTEŠI

bhp 3Léto se téměř nepozorovaně proměnilo v podzim a příznivci kvalitní hudby se opět sešli v Bítešském hudebním půlkruhu. Tradičně s lehkým vybočením z klasického proudu, jak je zvykem na mimořádném hodovém koncertu, jsme tedy započali 28. sezónu. Ve spolupráci s klubem kultury jsme vám přinesli seskupení Vilém Veverka TRIOplus. Koncert s podtitulem Music trans-fusion 2024 nám představil hudbu jazzových klasiků i hudbu autorskou. Uskupení hrálo ve složení: Vilem Veverka – hoboj, Martin Hybner aka Doktor H – klávesové nástroje, Ing. Ondřej „Máca" Štajnochr - Kontrabas, baskytara a Tomáš Hobzek - bicí.

Koncert odstartoval Chick Corea a jeho známá Armando's Rhumba z alba My spanish heart. Tato skladba legendy jazzové scény je dnes již považována za standard. Od prvních tónů bylo jasné, že jsme v rukou výborných muzikantů, což také potvrdili hned v následující autorské skladbě klávesisty Martina Hybnera - Question marks. Pokračovali potom skladbou Georgette Georgese Boulnagera. Jazzový standard Fly me to the moon zná snad každý, a i tato skladba Barta Howarda nechyběla na našem koncertě. První půlku večera uzavřel opět Chick Corea a skladba Got a Match. Po přestávce se nám trio+ zaskvělo v další autorském kousku s názvem L'Escape 2023, kterou autor věnoval památce Patricie Janečkové. Poté zazněla nejznámější skladba – standard Chicka Corey Spain. Tu má v repertoáru snad každé uskupení, a není se čemu divit. V úvodu můžeme slyšet téma z další legendární skladby, a tou je Adagio z kytarového koncertu Concerto de Aranjuez Joaquina Rodriga. Kdo by snad neznal, pak jednoznačně doporučuji k poslechu. Dále nás hudba zavedla do Argentiny a zazněly dvě známé skladby krále moderního tanga Astora Piazzolly – Oblivion a Libertango. The Jarre Contribution Martina Hybnera pak byla jeho poctou legendě elektronické hudby Jeana-Michaela Jarreho. Muzikanti se potom rozloučili naprostou klasikou My Way, kterou jistě všichni znáte v podání Francka Sinatry. Po zaslouženém finálním potlesku ještě přidali též celkem známé brazilské choro - Tico-Tico. Publikum bylo z koncertu naprosto nadšeno, a jak komentovala jedna z účastnic: bylo to „krutý". Trošku jen zamrzela slabší účast na koncertě, kdy se sešla asi jen padesátka posluchačů. Ale i za to jsme vděčni a věříme, že se budeme letos scházet v bohatším počtu a podpoříme kvalitní kulturu i hudebníky. Všem děkujeme za návštěvu a těšíme se na setkávání u špičkové hudby této sezóny BHP.

Ondřej Sedlák