Monstrance na Pražském hradě

28.6.2012

Gočárova vitrína s bítešskými sbírkovými předmětyMěstské muzeum ve Velké Bíteši dojednalo se Správou Pražského hradu možnost vystavit své klenoty sbírkového fondu formou zápůjčky na Pražský Hrad. Zapůjčena bylaVelkobítešká monstrance, prvotisk Misál Olomoucký a kalich.

Trojici zmíněných předmětů dominuje monstrance. Její vznik je patrně datován do předhusitského období a dostáváme se tak s dobou jejího vzniku do počátku 15. století. Již městská kniha Bítešská z roku 1414 se zmiňuje o monstranci v našem městě, bohužel vzhledem k jen krátkému zkazku nelze přesně doložit, zda se jedná přímo o monstranci, která dnes kraluje sbírkovému fondu našeho muzea.

První do dnes dochovaný doklad s přesným určením pochází z roku 1473. V té době však archiválie uvádí její opravu a opatření městským znakem-jedná se tady o úpravu již existujícího předmětu.

Další ze sbírkových předmětů prvotisk Misál Olomoucký. Byl vyhotoven Norimberským knihtiskařem Georgem Stuchsem v roce 1499. Tento misál byl věnovaný bítešskému kostelu sv. Jana Křtitele Žofkou z Vartnova, matkou Jana a Václava z Lomnice a na Náměšti roku 1506. Misál je základní knihu pro mši celebrujícího kněze, z období před vydáním jednotného římského misálu známe celkem devět vydání pražského a tři vydání olomouckého misálu.

STUCHS Georg (též Stöchs, Stüchs, +1520)

Významný tiskař pocházející ze Salzbachu a činný v Norimberku 1484-1518. Nejstarší dnes zachovalou prací je Missale Romanum (Nürnberg 1484). Specializoval se na výrobu liturgické literatury (breviáže a misály). Zakázky přicházely od jednotlivých tiskařů (královský Johann Haler, basilejský Adam Petri činný 1508-28), nakladatelů (anton Koberger st., Johann Rynmann) anebo přímo z diecézí. Pro pražské arcibiskupství tak Stuchs vytiskl napříkdal Breviarium Pragense (Nürnberg 1492, 1502 a 1509), Obsequaile sive Benedictionale Pragense (Nürngerg 1496) a Missale Pragense (Nürnberg 1498, 1503 a 1508). Pro Moravu dodal Agendu Olomucensis (nürnberg 1498) a Missale Olomucense (Nürnberg 1499). V dílně, která disponovala asi 17 druhy tiskového písma, Stuchs připravil více než 70 vydání misálů a breviářů. Kánonové obrazy a osatní ilustrace většinou mistrovské díla německých umělců. Jedním z nich byl Michael Wolgemut, jehož dílna obohatila i některé bohemikální liturgické příručky. Roku 1506 se Stuchs uchýlil před morem do Schneebergu, kde připrail Missale Canimense (Scheenberg 1506) a Missale Halberstadiense (Schneeberg 1506). Z ostatních žánrů lze připomenout satiru Sebastiana Branta Stultifera navis (Nürnberg 1497) nebo neilustrovaný cestopis Aloysa de Cadamosto Newe undekante Landte und ein newe Welt (Nürnberg 1508). Na základě typologického rozboru bylo Stuchsově tiskárně nově přisouzeno také Jus municipale Moraviqae (Nürnberg asi 1498), které dlouho považovalo za tisk brněnský.

Třetím předmětem zápůjčky je barokní kalich. Pochází z 2. poloviny 17. století, pravděpodobně se jedná o Vídeňskou nebo Augsburgskou dílnu. Je vyhotoven z pozlaceného, tepaného stříbra, opatřen ametisty a českými granáty. Na patě je opatřen smaltovými medailonky spodobňujícími Krista padajícího pod křížem, Ukřižování a Nanebevstoupení Krista. Další tři madailonky jsou instalovány na samotném koši kalichu a vypodobňují poslední večeři, Krista na hoře Olivetské, bičování Krista. Kalich se používá při liturgických obřadech na pití vína knězem, zpodobňující krev Kristovu.

Předměty byly instalovány ve Vladislavském sále do vitríny zhotovené pro výstav korunovačních klenotů, konající se v rámci oslav Svatováclavského milénia ve dnech 22.-29. září 1929, významným českým architektem Josefem Gočárem (1880–1945). Od té doby je používána pro výstav korunovačních klenotů. Pro návštěvníky Vladislavského sálu byly k této příležitosti vypracovány popisky nejen o vystavených předmětech, ale i informace o kostele sv. Jana Křtitele s pozváním do Velké Bíteše. Sbírkové předměty budou ke shlédnutí v této vitríně do 15. září letošního roku. Cennost zapůjčených předmětů dokládá i výše pojistného, které například u monstrance dosáhlo výše 10,000.000 korun českých.

Bc. Ivo Kříž
Městské muzeum ve Velké Bíteši