KRASLICE VRATISLAVA BĚLÍKA - Velikonoční výstava
Městské muzeum ve Velké Bíteši ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Třebíč pořádají velikonoční výstavu
KRASLICE VRATISLAVA BĚLÍKA
která bude ke shlédnutí
od 17. března - 29. dubna 2022
v běžnou otevírací domu muzea
KDE: Malý výstavní sál Městského muzea ve Velké Bíteši, Masarykovo náměstí 5, Velká Bíteš
Slavnostní zahájení výstavy proběhne ve středu 16. března v 17 hodin.
Úvodní slovo pronese Silva Smutná, v hudebním programu vystoupí Zpěváčci Národopisného souboru Bítešan.
Muzeum je otevřeno: úterý - pátek: 8 -12 hod a 14-16 hod.
Mimo otvírací dobu je možno si návštěvu objednat telefonicky: 566 789 380, 731 852 112, nebo e mailem: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Výstava je realizována s podporou Ministerstva kultury České republiky.
VRATISLAV BĚLÍK
- Národopisný pracovník, pedagog, badatel a sběratel lidového umění Vratislav Bělík se narodil 20. července 1900 v Rouchovanech, kde prožil své mládí a kde započalo dlouholeté přátelství s básníkem Vítězslavem Nezvalem.
- Po studiích na brněnské státní reálce nastoupil učitelskou dráhu postupně na několika místech – v Moravském Krumlově, ve Znojmě, v Mohelně a ve Vladislavi.
- Důchodovou etapu svého života prožil v Mikulově. Zemřel 17. října 1988 v Břeclavi.
- Lásku k národopisu, úctu k vlasti a myšlenkám sokolského hnutí zdědil Vratislav Bělík po svých předcích, a tak byl vedle svého učitelského poslání činným na poli sokolské jednoty, ochotnického divadla a obecně kulturního dění ve všech místech, kterými za svůj život prošel.
- Od mládí studoval lidovou kulturu Horácka a Podhorácka v mnoha jejích aspektech. Sbíral a shromažďoval poznatky ze svých terénních výzkumů v oblasti lidové písně, nářečí, keramiky, lidových staveb, řemesel, krojů či výšivky.
- Oživil několik zanikajících lidových obyčejů a slavností, byl poradcem mnoha folklorních souborů.
- Mezi jeho celoživotní zájmy patřila tvorba kraslic, z nichž vytvořil rozsáhlou a ojedinělou sbírku. Výsledky své práce, při níž uplatnil své výrazné výtvarné nadání a krasopis, publikoval v mnoha tištěných studiích a článcích, které jsou dodnes nosnými pilíři etnografického bádání nejen na Horácku.