VESNICÍ ROKU 2017 ČESKÉ REPUBLIKY SE STAL HEŘMANOV

(Skromné přání se stalo skutečností nebo to byl zázrak?)
I. Část

V sobotních ranních hodinách 7. října 2017 se heřmanovská náves rychle zaplňuje osobními auty ze všech koutů České republiky. Jejich posádky představují nejreprezentativnější výběr zástupců komunální sféry státu. Nechybí ani představitelé Kraje Vysočina, zástupci obcí zlaté finálové třináctky, starostové okolních obcí a ostatní čestní hosté. Přijíždějí, aby se zúčastnili Slavnostního vyhodnocení a předání cen vítězům soutěže Vesnice roku 2017 České republiky.

Zatímco starostka Pavla Chadimová vítá osobně všechny hosty, tak se v obřím podlouhlém stanu na návsi postupně shromažďuje celá vesnice. Před kulturním domem vyhrává Heřmanovská kapela, místní děvčata nabízí vstupní přípitek a všude se pohybují čilí organizátoři - zdejší hasiči.

V příjemně vytopeném stanu je všechno připraveno a slavnost může začít.
Státní hymna v živém podání slečny Lucie Laubové navodí důstojnou atmosféru a sympatická moderátorka, tajemnice soutěže Vesnice roku paní Miroslava Tichá, vítá významné hosty:
• ministra zemědělství Mariána Jurečku
• hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka
• státní tajemnici Ministerstva pro místní rozvoj Zdeňku Fikešovou
• za Svaz měst a obcí ČR, členku předsednictva Dagmar Novosadovou
• za Spolek pro obnovu venkova, tajemníka pana Stanislava Rampase
• předsedu Sdružení místních samospráv, europoslance pana Stanislava Polčáka
• ředitele soutěže, starosty obce Krásná, vítěze roku 2015, Luboše Pokorného
• starosty Telnice - historicky první Vesnice roku, pana Františka Kroutila
• emeritní starostku obce Vilémov Jaroslavu Dvořákovou
• všechny finalisty, vítěze všech třinácti krajských soutěží Vesnice roku 2017
• a samozřejmě osobu nejpovolanější, starostku Heřmanova Pavlu Chadimovou

Celkovou atmosféru slavnosti a význam této soutěže Vám nejlépe přiblíží výňatky z jednotlivých vystoupení:

Pavla Chadimová
Takže dobrý den ještě jednou, já jsem Vás doufám přivítala už u vstupu, u toho panáčka. Když jsme zjistili, že Heřmanov vyhrál, bylo to pro nás obrovské překvapení a čest. Možná to ještě plně nechápeme, že to Heřmanov dokázal. Já bych tady hned na začátku chtěla všem Heřmanovákům moc poděkovat, protože je to jejich práce, je to úspěch všech – občanů, zastupitelů, všech Heřmanováků i jejich kamarádů. Velice si vážím toho, že přijeli naši vyhlašovatelé, spoluvyhlašovatelé, krajský úřad, starostové, spolufinalisté a samozřejmě naše republiková komise. Předpokládám, že je tady většina naších krajských komisařů, kteří za to všechno vlastně můžou, protože jsme na jaře vyhráli krajskou soutěž.

Marián Jurečka
Dobré dopoledne vážená paní starostko, všichni obyvatelé Heřmanova a všichni vzácní hosté. Je krásné, že se vesnice i se svými hosty vejde pod jeden stan. Já bych chtěl za spoluvyhlašovatele, za ministerstvo zemědělství i za ostatní rezorty především poděkovat, a to nejen Heřmanovu, ale i ostatním obcím, které se kdy přihlásily do soutěže Vesnice roku. Já tu soutěž beru jako možnost ukázat, že život na vesnici je pestrý, že to není jenom o tom, jak ta vesnice na první pohled vypadá, jestli má upravené chodníky, to je také důležité, ale možná pro mě jako člověka, který na vesnici žije od malička, je ještě důležitější ta pospolitost, ten duch té vesnice, jak funguje uvnitř ta komunita, spolky, škola, a podobně. Takže bych rád poděkoval všem, kteří k tomu přispívají nad rámec svých povinností, rodinných, pracovních aj, aby se vám to dařilo i do budoucna, aby tady byla radost na vesnici, na venkově žít, a dneska vám přeji, abyste si ten dnešní den užili, já vím, že už těch oslav bylo poměrně hodně, že jste z toho možná někteří unaveni. Dověděl jsem se, jaké to tady bylo v roce 1945, kdy se z lihovaru vypustilo těch 175 hl lihu do potoka a místní z toho měli velkou radost, dnes tady poteče asi kvalitnější nápoj, takže ještě jednou vám ze srdce děkuji a přeji vám krásný den.

Jiří Běhounek
Vážený pane ministře, vážený pane europoslanče, vážené dámy a pánové, všichni čestní hosté a hlavně Heřmanováci. My máme takové krásné štěstí, že už jsem tady za vámi čtyřikrát, zcela výjimečně jsme tady měli pana prezidenta, který měl velký zájem vás navštívit, a my jsme při té příležitosti také vtipkovali, že by bylo dobré, kdybyste vyhráli. Paní starostka se na mě tak divně koukala a říkala: „Ježíšmaria, já už to ani nevydržím", takže vám to přeji! My jsme samozřejmě na Vás na Vysočině hrdi, protože jsme hrdi na všech 704 obcí a dvanáct set místních částí a děkujeme, že se o tu Vysočinu tak staráte, protože to je vaše práce, ona to už tady paní starostka řekla. My za zastupitelstvo Kraje jsme šťastni, že to je a přejeme všem ostatním obcím, aby se dál rozvíjely tak jako dosud. Krásný den a krásné oslavy.

Zdeňka Fikešová
Takže příjemné sobotní dopoledne vážené dámy, vážení pánové, je pro mě velkou ctí se zúčastnit vlastně té třešničky na dortu. Je také mojí milou povinností omluvit paní ministryni, která zde z osobních důvodů nemůže být. Já bych chtěla všem vám popřát, abyste si ten dnešní den opravdu užili, protože je to váš den. Chtěla bych poděkovat také Mirce Tiché, protože bez ní, duše této soutěže, by to asi nebylo tak veselé a příjemné, chtěla bych říct, že je to 23. ročník. Věřím, že se nám podaří vyhlásit 24. ročník. Chci popřát všem, kteří se této soutěže účastní, protože je to každý rok více než 200 obcí, někdy téměř až 300, aby se účastnili i nadále. Protože oni jsou vlastně tím motorem a tou ukázkou toho, že to jde, když se lidé spojí a když lidé mají snahu a vůli si vytvořit příjemné místo pro svůj život. A je to jedno jestli je to na vesnici malinké, která se vejde pod jeden stan, jak tady řekl pan ministr a nebo je to vesnice, která je větší. Takže děkuji a přeji všem, kteří se účastnili a vyhráli, aby si to užili. Zaslouží si to, protože se opravdu podíleli na tom, že ta vesnice a ta ČR vypadá moc hezky. Doufám, že si užijí i ten finanční bonus, který je s tím spojený. Přeji také obci Kašava, která nás bude reprezentovat v evropské soutěži Vesnice roku, aby nám přivezla nějaké pěkné umístění. Takže hezký den a užijte si to.

Dagmar Novosadová
Hezké dopoledne dámy a pánové. Já bych chtěla velmi poděkovat za hezké přivítání a pozvání a za to, že se vaše obce do soutěže Vesnice roku hlásí, chtěla bych předat pozdrav předsedy našeho svazu pana Františka Lukla. Každá z našich obcí má jinou startovací pozici, ale to co máme, to jsou naši občané – to už tady zaznělo. Bez našich občanů by to nešlo, a to je velký potenciál, který má smysl a na kterém se dá stavět. Takže já všem naším obcím přeji spokojené občany, protože, když budou spokojení občané, budou spokojeni i starostové a bude se nám všem na vesnici dobře žít. Přeji hezký den a blahopřeji k té zlaté třináctce a držím palce v evropském kole Kašavě i Heřmanovu.

Stanislav Rampas
(za nositele myšlenky soutěže Vesnice roku)
Jsem velmi potěšen, že se zúčastňuji vyhlašování 23. ročníku soutěže Vesnice roku. Sedí mezi vámi člověk, architekt Jan Kruml, který mezi nás s myšlenkou Vesnice roku přišel. My jsme potom společně zpracovali pravidla a už máme třiadvacátý ročník. Třináct vesnic, které vyhrály, myslím kraj, jsou úžasní a nejlepší, jsou vítězové. Ten nejlepší z nejlepších je pak nositelem té naší myšlenky v rámci celého státu a následně i v evropské soutěži. Všem těmto blahopřeji za odvahu, za snahu a za obrovský kus práce, který jste všichni odvedli. Samozřejmě se to týká i všech, kteří se do soutěže přihlásili. V neposlední řadě bych si dovolil poděkovat i hodnotitelské komisi, protože její práce je nesmírně náročná a rok od roku těžší, protože naše obce jsou lepší a lepší. Takže moc vám za tu práci děkuji, a že jste vybrali Heřmanov, to je stoprocentně po právu, byl jsem tu na Oranžové stuze a vím, že jsou tu skvělí lidé a o lidech ta soutěž je. Všem dobrý den, všem, kteří se o venkov starají, z tohoto místa děkuji.

Moderátorka
Vážili jste cestu do Heřmanova a my vám to budeme jemně dávkovat. Něco jste už viděli, teď něco ještě zažijete. Komunitní škola Heřmánek jsou děti ve věkové kategorii od tří do třinácti let a něco krásného vám zazpívají...
Když o několik minut později zazpívala téměř místní slečna Lucie Laubová svým nádherným školeným hlasem píseň „Ach synku, synku...", prohlásila dojatá moderátorka:
„Slečna Lucie Laubová – nádherné, já jsem jenom slyšela cvakání fotoaparátů, ještě jednou slečna Lucie Laubová a velký potlesk".
Jak probíhala soutěž z pohledu celostátní hodnotitelské komise, jejího předsedy Josefa Jarcovjáka z Kašavy a ředitele soutěže Luboše Pokorného:

Luboš Pokorný
Tak já jsem teda hodně překvapen, protože jsem nečekal, že bych měl mít nějaké vystoupení. Já bych jen za sebe zhodnotil – jak minulý rok, tak i letošní kolo pro mě bylo obrovským přínosem a ta dvouletá účast v té komisi mně dala hrozně moc. Viděl jsem mnoho zajímavých věcí, měli jsme spoustu zážitků. Hodně toho bylo inspirativního, takže si něco dokážu převzít a využít to u nás v obci. Opravdu ty obce byly pro nás velkou inspirací a všem letošním bych poděkoval, jak se prezentovali a jak se o nás postarali.

Josef Jarcovják
Já bych vám také rád vyřídil všechny pozdravy, on už to všechno vlastně tady i za mě řekl Luboš. Já jsem měl pocity naprosto stejné. Letos jsem byl nováčkem v komisi a zároveň jejím předsedou, takže to byl takový trošku šok, ale na druhou stranu, ty zkušenosti, a to co se všechno vidí je k nezaplacení a nikde jinde jak v této soutěži se to nedá během jednoho týdne takto pochytit. Hlavně bych chtěl popřát všem, kteří jste vyhráli krajská kola, a myslím si, že už to je obrovský úspěch a je to obrovská investice do té každé obce. Přeji Vám, abyste dokázali přetavit ta vítězství do dalších let, do dalšího rozvoje svých obcí a Heřmanovákům přeji, aby se Vám v příštím roce společně s Kašavou podařilo zvednout v té evropské soutěži ten prapor hodně vysoko, abychom tu ČR reprezentovali opravdu na slušné úrovni. Děkuji!

Moderátorka
Děkuji panu předsedovi i panu řediteli. Vzpomněla jsem si, že jednou pan starosta Lidečka VR roku 2008, který toto také absolvoval, jak vítězství, tak hodnocení řekl, že soutěž VR je krásná vysoká škola venkova. Opravdu a to pánové potvrdí – něco do toho dáte, ale mnohem víc získáte. A jedna naše paní ředitelka řekla: Tohle by měl absolvovat každý ředitel, náměstek a ministr. Věříme, že se nám to jednou povede. 
Dále moderátorka představila pestrou škálu osobností a institucí podílejících se na vyhlašování, organizaci a vyhodnocení soutěže Vesnice roku (vzhledem k rozsahu článku nemohu všechny vyjmenovat).

Slavnost pokračovala předáváním cen a diplomů vítězům jednotlivých krajských kol.
Některé vítězné obce si to opravdu užívaly a přijely s početným a hlučným fanklubem, jako např. obec Slavkov ze Zlínského kraje.
Následovalo vystoupení taneční skupiny dívek s ponpony, které moderátorka ocenila slovy: „Já nevím jak tam vzadu, ale tady to teda dunělo, děkujeme za krásný zážitek"...a ozval se skandovaný potlesk.
Z dalších vystoupení:

Stanislav Polčák,
europoslanec a předseda Sdružení místních samospráv, předal Cenu naděje pro živý venkov. Zde jsou jeho slova i odpověď na narážku, jak se mu do Heřmanova cestovalo:
„Rozumím, já tedy odpovím pro ty, kteří mě neznají. Já jsem podvakrát jel do jiných obcí, než byly ty oceněné, protože ty obce se jmenovaly stejně, a když jsem dojel do té obce, která oceněná nebyla, tak tam se divili, že nemají vyhrát oni, protože měli pocit, že tam je taky krásně. Ale já bych vás chtěl všechny pozdravit za Sdružení místních samospráv, které sdružuje právě takovéto malé obce a musím říct, že jsem velmi hrdý na to, že právě obec Heřmanov vyhrála celostátní kolo, protože obec Heřmanov je členskou obcí našeho sdružení. Takže děkujeme, že jste nás tak dobře reprezentovali. A ještě mám jeden „podotek". Víte v Praze nebo obecně na centrálních orgánech státní správy občas slyšíte, že těch malých obcí je velmi mnoho, že nejsou efektivní, že by se možná měly zrušit nebo omezit jejich práva. Já si myslím, že právě obec Heřmanov, ale i všechny další, na Vysočině a ve všech dalších krajích ukazují, že právě ta místní aktivita, o které hovořil i pan ministr, že to je ten velký motor, a zrušit jejich samostatnost? – pevně věřím, že to nikdy nebude, a že budeme udržovat naše obce takové čistě upravené a dobře se rozvíjející jako obec Heřmanov i ty další. Děkuji!"

Následovalo, další nekonečné předávání cen, další body programu, ale zmíním pouze ty nejzajímavější:

„Moje srdce bije pro Heřmanov"
Do černých triček s tímto bílým nápisem a červeným srdíčkem oblékla starostka všechny významné hosty, vyhlašovatele i oceněné. Její slova:
„V Luhačovicích jsem zmínila, a to jsme netušili, že vyhrajem, že Heřmanov je nejmenší obec, která se dostala do finále této soutěže během těchto 23 roků. Takže, abychom si zvětšili populaci, tak Vás budeme jmenovat čestnými občany. Uděláme snímek do kroniky a každý ještě dostane takovou plaketku „ČESTNÝ OBČAN HEŘMANOVA". Vítám vás do Heřmanova, který bude nyní mít 228 obyvatel.
A mám tu pro Vás ještě jednu kulturní vložku:"

Ondřej Nagy
Já se jmenuji Ondřej Nagy a jsem kapitánem, kormidelníkem i posledním plavčíkem zdejší zemědělské firmy, která se jmenuje Družstvo Heřmanov. Původní námět jsem si vypůjčil z „Romance o Karlu IV.", takže mi promiňte...

Heřmanov a jeho okolí je kraj zvláštní, trochu drsný zdá se,
avšak kvete po své osobité kráse.
Celostátní komise dne září šestého, zhostit se musela úkolu přetěžkého.
Vybrat z třinácti obec roku, to filipa chtělo a nejenom trochu.
Paní starostka věřila, že se vše podaří,
a proto jsme před komisí stáli i my hnojaři.
Poklidné lázeňské město Luhačovice, vzpomínat bude dlouho – převelice.
Jak se Heřmanov na kolonádě prezentoval a svoje prvenství důstojně oslavoval.
Dneska už mohu s trochou nadsázky hrdě říct,
Kdo nebyl v Heřmanově, neznamená vůbec nic.

My dál budeme krmit dobytek a znovu novou úrodu založíme
a snad rozmary matičky přírody a Evropské unie nějak ustojíme.
Heřmanov a jeho občané dnes slavní jsou, to ale nese dobu nejistou.
Přece jenom hnůj po obci trousíme, bláto na cesty taháme,
sláma z kapec čouhá nám, jak já se s tím vyrovnám?

Dříve než vítězně dopadlo tohle klání,
mělas starostko moje varování,
že když vyhrajete, skončí navždy tohle mrzké veršování.
Náš mateřský jazyk bohatý je, ale já - já nedám to v angličtině.
Vzdávám všem účastníkům svůj hold a svoje uznání,
a jenom doufám, že tahle akce už je poslední...

Dokončení příště                                        Alois Koukola