Basic HTML Version
|
Květen 2016
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz | www.bitessko.com
načež synu Jakubovi vyplatila 23 zlatých z celkových 40 zlatých dědictví. Dům pak Jakub
zřejmě zdědil. V roce 1636
Jakub Drbal
prodal dům
„nápadem jemu přišlej po nebožtí-
kovi otci jeho“
, a to
Jakubovi Šindeláři
z Pyšela za cenu 50 moravských zlatých. Šindelář
ale prodal dům následujícího roku 1637 za tutéž částku dále
Matěji Truksovi
. Poté roku
1644 zakoupil dům od vdovy v téže ceně
Vojtěch Smejkal
. Někdy poté dům zpustl.
Roku 1692 městský úřad prodal na vrchnostenské poručení dům po
Mikuláši Drba-
lovi
, který jej
„od kruntu pustý vystavěl“
(možná již v roce 1657, kdy se dle matrik oženil
s Barborou Špalkovou), za cenu 40 mor. zlatých pozůstalému zeti
Vítu Kratochvílovi
.
Poté roku 1723 zdědil dům syn
Ondřej Kratochvíle
. Následně roku 1740 byl dům při-
psán bednáři
Vítu Brůžovi
(psaný často Broža) s tím, aby se postaral o svého nevlastního
devítiletého syna Františka Kratochvíle. Toho nakonec v roce 1750 vyplatil z domu hoto-
vými 30 rýnskými zlatými (tj. 25 mor. zl. 50 kr.). Roku 1763 již vdova Anna Marie Brů-
žová (či Brožová) postoupila dům svému nastávajícímu manželovi
Tobiáši Bokrovi
s tím,
že kdyby
„na prodej byl, jedno neb druhé Vít Brožkovské dítě podle svej libosti předním
kupcem bejti mohlo“
. Roku 1779 se Anina dcera Eleonora provdala za bednáře
Jakuba
Ondráka
a tomu byl dům následujícího roku připsán. Tehdy se na domě nacházelo ještě 40
mor. zlatých nesplacených obecních vejrunků, které
„ale dle učiněného ouřadního porov-
nání na 16 zlatých rejnských
[tj. 13 mor. zl. 50 kr.]
kapitálu, z kterého každoroční interese
a procento
[tj. úrok]
platiti on držitel domku zavázán jest“
. Tuto obecní pohledávku však
splatila naráz až roku 1810 již vdova Eleonora Ondráková. Následně roku 1815 bednář
Tomáš Ondrák
prodal dům i s domovní zahradou a rolemi v tratích Za Valy a Za Kostelem
proti farské stodole a záhumnicí za 2300 zlatých kovářovi z Vlkova
Janu Ventrubovi
.
Ventruba pak roku 1822 prodal dům dále, a to Rudolfu Valovi, který jej pořídil pro svého
nezletilého syna
Františka Valu
, za 2 200 zlatých hotově. Na vyplacení té částky si Rudolf
Vala půjčil ze sirotčí kasy 600 zlatých, které měl jeho syn později splatit. A také si vymínil
i se svou manželkou v tomto domě výměnek. Později roku 1853 František Vala postoupil
dům v ceně 1000 zlatých svému synovi
Janu Valovi
. Od něj jej roku 1856 koupil za 1400
zlatých
Mořic Vala
, který jej roku 1860 postoupil v ceně 1000 zlatých
Anně Valové
.
34
Dům čp. 142 v současnosti. | Foto: Jan Zduba