Basic HTML Version
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz | www.bitessko.com
Březen 2016 |
31
farmou s volně ustájeným skotem a jdeme směrem východním po polní cestě, která mírně
stoupá směrem na Skřinářov. Po několika stech metrech odbočíme šikmo vlevo na travnaté
plochy a dojdeme až na okraj lesa. Potom se držíme přibližně stejným směrem. Krajina se
přitom různě mění – procházíme přes lesní terasy s kamennými muldami, i přes opuštěná
zatravněná políčka, až přijdeme k úpatí Svaté hory a jdeme do stále většího stoupání až na
vrchol s altánkem, který nemůžeme minout.
Následuje „vydýchání“ s občerstvením a krátkým proslovem o některých zajímavos-
tech tohoto místa i o pověstech, které je spojují se sv. Zdislavou, rodačkou z nedalekého
Křižanova. Mezitím někdo zapíše (
většinou ing. Smolík
) do vrcholové pamětní knihy ně-
kolik řádků o počasí, počtu účastníků a k tomu přidá vánoční poselství těm, kteří přijdou
na vrchol po nás. Po přečtení zápisu a podpisu všech účastníků odcházíme do nedalekého
„sedélka“, jehož přírodní kulisy využijeme při fotografování. Následuje prudký „sešup“
do sedla ještě většího, na prostornou křižovatku upravených lesních cest – svážnic. Jedna
vede od Bojanova na Rohy a druhá, vedoucí od Kuní hory (652 m n.m.), tzn. od Ořechova
či Skřinářova, ji kolmo protíná. My jdeme dál a v přibližně nejvyšším místě sedla
(jdeme-li
směrem na Rohy
) odbočíme vlevo do svahu. Protože se pohybujeme po části trasy „Na-
učné stezky Svatá hora“, uvidíme asi po 100m informační tabuli pojednávající o vrcholu
Vokouňák (661 m n.m.) v jehož blízkosti se právě nacházíme (
byl pojmenován po zastře-
leném pytláku Vokounovi, který sem zacházel až z Tišnovska
). Tím jsme vstoupili na nej-
výše položené souvislé území regionu, na vyvýšeninu táhnoucí se od Svaté hory a končící
u Heřmanova Strážnicí (657 m n.m.) a těsně nad vesnicí Čermákovým kopcem (648 m n.m.)
Po tomto zdaleka viditelném hřbetu (
krásný pohled se naskýtá např. z bývalé státní
silnice nad Přibyslavicemi
) jdeme směrem k Heřmanovu. Vede nás pěšina, která místy
přechází v lesní cestu. Klesáme, stoupáme, procházíme zajímavými bučinami a míjíme
„maják“, který za I. republiky i za okupace sloužil k orientaci dopravních letadel ČSA
Účastníci loňského pochodu na Svaté hoře. | Foto: Alois Koukola