Basic HTML Version
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz | www.bitessko.com
Květen
2015 |
27
POZNÁVÁME SVŮJ REGION – pánov
III. pokračování
Pánovský mlýn
Tam, kde se do mírně zvlněné Bí-
tešské vrchoviny postupně zařezává
tok Bílého potoka, který kdysi tvořil
hranici deblínského panství, se na ka-
tastru Pánova nachází stejnojmenný
Pánovský mlýn, nazývaný podle
posledních majitelů také Urbán-
kův. Patří do skupiny sedmi mlýnů,
které lemují potok od Křoví až po
Šmelcovnu a využívají jeho spá-
dovou energii. Čtyři - Rýglovský,
Spálený, Absolínův a Javůrecký - leží
na pravém břehu a patřily k vesnicím
Radoškov, Hluboké a Javůrek. Tři
zbývající, uváděné již v zemských
deskách a deblínských registrech
z roku 1570 - Pánovský, Pavlovcův
a Maršovský – najdeme na levém břehu a patřily k deblínskému panství a tím i k městu
Brnu.
„Mlýn novej za Pánovem postavil krátce před rokem 1570 mlynář Jan Šplechta“
,
uvádí tyto historické materiály.
1886 Pánovský mlýn ve vlastnictví rodiny Urbánků:
Urbánek Ignác (I)
z Katova s manželkou Františkou kupují mlýn od rodiny Brabců ze
žďáreckého mlýna. (Pozn. autora: Úředně zapsané jméno „Ignác“ bylo v hovorovém,
někdy i v úředním jazyce běžně nahrazováno lépe česky znějícím jménem „Hynek“).
Urbánek Ignác (II)
(*1882 †1964), manželka Marie, děti: Marie (prov. Šabacká), Vladi-
mír, František a Ignác.
Urbánek Ignác (III)
(*1915 †1999), manželka Anna, děti: Hynek, Jiří a Marie, provdaná
Voborná.
1933 – K mlýnu byla přistavěna pila „sámovka“, poháněna soustavou transmisních pře-
vodů od vodního kola.
1946 – Vodní kolo se naposledy roztočilo a pan Urbánek za pomoci mistra Sekaniny
z Blanska a pana Ráčka z Křižínkova postavil
Bánkiho vodní turbínu
.
Pánovský mlýn. | Rodinný archiv