Basic HTML Version
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz | www.bitessko.com
Březen
2015 |
27
a Kateřiny Porupků z čp. 99 v Hrnčířské ulici a se svým předchozím manželem Františkem
Fialou (25. 3. 1704 – 30. 5. 1731), za kterého se provdala 6. listopadu 1730, měla dceru
Rozinu (22. 8. 1728 – 3. 4. 1729) a syna Jana (7. 6. 1730 – 29. 5. 1753). Josef tímto získal
dům v Růžové ulici (čp. 147+148). Následně se jim narodily děti Veronika (4. 2. 1733),
Matěj (10. 1. 1735), Martin (2. 11. 1736 – 15. 1. 1738), Kateřina (29. 4. 1738) a Tomáš (14.
12. 1739). Společně se stali kmotry třem dětem Augustýna Ondráka (1733, 1736, 1737)
a Josef sám synovi Štěpána Veselého (1739), který byl kdysi označen městským úřadem
za „lidského škůdce“.
Josef Jelínek prodal dům roku 1738 v ceně 50 moravských zlatých a hotově přijal
17 rýnských zlatých 20 krejcarů za svůj stavební náklad. To se již přestěhoval do domu
(čp. 164) v dnešní ulici Pod Hradbami poblíž náměšťského mostu, který koupil v ceně
190 rýnských zlatých předcházejícího roku a za stavební náklady prodávajícího vyplatil
15 rýnských zlatých. Nic ovšem netrvá věčně a též toto šťastné období se chýlilo ke svému
konci. V dubnu 1742 ovdověl a na výchovu svých čtyř dětí ve věku 3–9 let tak zůstal sám.
Znovu se oženil až 27. 11. 1747. Novou manželkou se mu stala o mnoho mladší dcera Jana
Ondráka Rozálie (5. 8. 1730 – 9. 12. 1774) a za svědky jim byli Ignác Adrian a mlynář
František Braun. Spolu měli ještě syna Martina (3. 11. 1748). Tento nový manželský sva-
zek se však pro Josefa stal zdá se nesnesitelným.
Někdy v roce 1748 se Josef Jelínek vydal na cestu do Amsterdamu a doma zanechal
těhotnou manželku se čtyřmi malými dětmi z Josefova předchozího manželství. Rozálie se
tak dostala do nelehkého postavení s úkolem uživení této domácnosti. Zprávu o svém man-
želovi obdržela až o dva roky později, a to zprostředkovaně. Josef si totiž 20. srpna 1750
nechal
„v městečku Kachbergu v Říši“
(asi dnešní Caberg v nizozemském Maastrichtu)
u úřadu městečka sepsat svoji závěť a odeslal ji do Velké Bíteše farářovi. Ten ji následně
předal městskému úřadu. V této závěti zřejmě projevil lítost nad tím, v jakém stavu zane-
chal svou manželku, a ustanovil ji svou dědičkou.
V době, kdy byla závěť psána, se Rozálie nacházela ve druhém měsíci těhotenství.
Zprávy ze vzdálené země ovšem nadále nepřicházely, a tak byl Josef Jelínek prohlášen za
mrtvého. Rozálie pak 10. března 1751 porodila dceru Rozinu, vdala se 5. května 1751 za
Josefa Ronovského, kterému byl dům v následujícím roce připsán, a 16. února 1753 poro-
dila ještě syna Matěje.
Jaké pak bylo překvapení, když se Josef Jelínek objevil ve Velké Bíteši po celých šesti
letech nepřítomnosti. Neměl ovšem v úmyslu se k Rozálii vrátit. Až na nátlak faráře jej
městský úřad zavřel do vězení a tím jej přesvědčil, aby naplnil svůj svatební slib daný
„před Bohem, duchovním a svědkami“
. A tak 22. dubna 1754 podepsal revers, který za něj
Hebrejský podpis Josefa Jelínka z 22. 5. 1754 (SOkA ZR, f. AMVB, sign. C 23, č. 3266).