Basic HTML Version
Zpravodaj
|
město Velká Bíteš
|
Říjen 2014
ZMĚNY HODŮM PROSPĚLY
Jako písaře mě hodové dění každoročně pohltí. Mám radost, když vidím, že se chasa i lidé
dobře baví a zažívají krásně strávené okamžiky. Letošní hody byly v mnohém jiné: konaly se
na opraveném náměstí, pódium se posunulo a město zasáhlo do uspořádání stánků.
Vzhledem ke špatnému počasí jsem se bál, že nepřijde moc lidí. O hodové sobotě jsme
museli zrušit tradiční klání Bíteš hledá borce, protože farní zahrada byla podmáčená.
O to víc jsem byl v neděli překvapený, když jsem z podia viděl množství lidí, kteří stáli nejen
bezprostředně před podiem, ale jejich řady souvisle pokračovaly přes silnici až na horní
náměstí. Odtud bylo díky schodům krásně vidět.
Je taky dobře, že na náměstí dostaly přednost stánky bítešských živnostníků a tradiční ře-
meslný sortiment. Po létech si člověk o hodech nepřipadal jako na vietnamském tržišti. Ne-
přízeň počasí taky přesunula šermířské klání z prostoru za starou poštou přímo na náměstí.
Kouzlem nechtěného jsme zjistili, že není důvod právě takovéto atrakce vytlačovat ven.
I přesto můžeme na hodech stále leccos vylepšovat. Byl bych rád, abychom v příštích
letech zase měli šest kolon bítešské chasy, jak se to dařilo dřív. A myslím, že mladí lidé by
uvítali i další hudební žánry - minifest, který se podařilo uspořádat v roce 2012, byl vý-
borně zorganizovaný a je trošku škoda, že loni a letos v programu chyběl.
Je to ale i výzva pro všechny, kdo by se chtěli do hodového programu nově zapojit. Pořa-
datelé všech akcí si zaslouží velké poděkování a obdiv a budeme rádi, když se podaří získat
do jejich řad posily.
Ladislav Koubek, písař
HODOVÝ KYTAROVÝ PŮLKRUH
Stalo se dobrým zvykem, že hodovou sobotu mnohým zpříjemní koncert krásné hudby.
Do loňského roku jsme spoléhali na mohutný zvuk pěveckých sborů – ať už PSMU,
Jitra či Kantilény, letos padla volba na komornější obsazení. Pozvali jsme kytarové duo Siem-
pre Nuevo (Matěj Freml a Patrik Vacík) se zpěvačkou Barborou Martínkovou Poláškovou.
A protože v jejich programu Guitara Cantante jsou převážně neduchovní skladby, přesunuli
jsme koncert z kostela do ZUŠ. Původně plánované nádvoří jsme ale „odpískali“ už v pátek –
i když nakonec v sobotní podvečer nepršelo, ani umělcům, ani publiku by se asi venku sedět
nechtělo. V pátek ovšem ještě nebyla v sále ZUŠ definitivní podlaha a v zrcadlech na stě-
nách se odrážely jen čerstvě položené OSB desky. Tak pan Réman pracoval o hodovém pátku
dlouho, dlouho do noci a v sobotu bylo všechno v pořádku.
Dalším problémem bylo účinkování zpěvačky v opeře Zdeňka Pololáníka Noc plná světla
v olomouckém divadle. Představení tam totiž končilo v 18.15 hodin a náš koncert začí-
nal 18.30 hodin. Umělci tedy změnili pořadí skladeb programu tak, aby paní Martínková
mohla vystupovat až po přestávce. Nakonec vše klaplo.
Náš koncert zahájilo ovšem jiné, domácí kytarové duo – sestry Eva a Helena Macholá-
novy. Prokázaly, že na jejich kytarách se o prázdninách prach neusazoval a že i na začátku
28