Basic HTML Version
www.velkabites.cz
|
www.bitessko.com
1805
František Večeřa
postoupil
v ceně 400 zlatých svému stejno-
jmennému synovi tkalci
Františku
Večeřovi
. Ten se však zadlužil
a nezbylo mu, než prodat roku
1819 svůj
„u Kostelní brány situiro-
vaný sousedský dům“
. Za 1630 zla-
tých jej pořídil Jan Hájek pro svého
stejnojmenného syna
Jana Hájka
a s manželkou Marianou si vymí-
nili
„v tomto domě pokojný obydlí“
.
Roku 1834 Jan Hájek nechal připsat
polovinu domu Kateřině Hájkové.
Společně jej roku 1867 postoupili v ceně 800 zlatých
Karlu Kratochvílovi
. Již od roku 1869
jej vlastnili v téže ceně
Jan a Kateřina Kratochvílovi
. Jan Kratochvíla pak roku 1885 ovdo-
věl, načež se stal vlastníkem celého domu.
Později obecní kronikář napsal, že v říjnu 1930 obec koupila od
Anny Komárkové
tento
domek
„za tím účelem, aby byl zbořen a nehyzdil město v blízkosti obou škol a kostela. Do-
mek byl již tak zchátralý, že se zdi jeho rozestupovaly a nakláněly, v šindelové střeše byly veliké
díry, takže déšť promáčel stropy a na dvorku střecha kůlničky se propadala“
. V dubnu 1932
bylo bourání domku dokončeno, země byla urovnána, pozemek ohrazen nízkým plotem
a založen na něm malý park. Holý štít sousedního domku byl zakryt řadou zakrslých štíh-
lých topolů a do trávníku nasázeny stromy.
Prameny: SOkA Žďár n. S., f. AM Velká Bíteš, kn. č. 11792, fol. 11, kn. č. 11795, fol. 486.
Jan Zduba
BÍTEŠSKÉ NÁMĚSTÍ V PROMĚNÁCH ČASU - pokračování
V pozdější době byla výrazná rekonstrukce zmiňované „císařské silnice“, vedoucí přes
náměstí a její začlenění do sítě státních silnic I. třídy, provedena v letech 1930–1. Tehdy
bylo mezi Domašovem a Velkým Meziříčím zmírněno stoupání v kopcích a silnice byla
nově vydlážděna žulovými kostkami; v Bíteši dláždil s použitím písku z řeky Oslavy u Vanče
vyškovský František Pospíšil. Toto dláždění silnice bylo patrné do druhé poloviny sedmde-
sátých let, kdy byla silnice přes náměstí vyasfaltována.
Po válce v říjnu 1945 byl vypracován v pořadí druhý komplexní plán úpravy náměstí,
a to Technickou kanceláří architekta Zdeňka Sedláčka z Brna. O dva roky později tatáž
kancelář vypracovala první územní plán Velké Bíteše a zároveň mírně upravila plán úpravy
náměstí. Zde je nutno dodat, že v této poválečné době již bylo urbanistické plánování po-
měrně radikální, výrazně zasahující do vlastnických práv, a proto muselo počítat s radikální
27
Někdejší dům čp. 194 koncem 19. století.
Foto: Archiv muzea