Zpravodaj
|
město Velká Bíteš
|
Březen 2014
30
vybudováním kanalizace ve 20. století, postupným osazováním okapových žlabů a svodů
na domech měšťanů.
Staré zápisy dokládají, že péče o sjízdnost cesty přes náměstí prodělala mnohé obtíže. Výtka na
špatné cesty přišla kupříkladu z osovského zámku již v roce 1712, v důsledku čehož přijel následu-
jícího roku krajský hejtman na jejich prohlídku. Podobný tlak vyústil ve výstavbu silnic na státní
útraty. V osmdesátých letech 18. století se tak dostalo i na Velkou Bíteš, přes jejíž náměstí byla vy-
stavěna císařská silnice spojující Brno s Jihlavou. Byl to první a zároveň trvalý zásah do podoby ná-
městí od státní moci a financí. Opravu této silnice vyvolalo v létě 1807 zemské gubernium v Brně.
Rozpočet na tuto opravu vypracoval 24. srpna 1807 zdejší zednický mistr Jan Ventruba. Oprava
spočívala ve vyzdění „rýny“ (žlabu) asi především na náměstí a dalších úsecích „císařský cesty“.
Krátký úsek takové „rýny“ se dosud zachoval u silnice před Jelínkovou restaurací. Tehdy bylo třeba
5 1/4 krychlového sáhu lomového kamene a 26 koreb písku, kterýmžto materiálemmělo být vy-
dlážděno 52 čtverečních sáhů. Rozpočet činil 159 zlatých 40 1/4 krejcaru.
Později v listopadu 1840 oznámil vrchnostenský úřad, že se připravuje oprava silnice ve
městě spolu s jejím rozšířením u obou bran na náměstí. V dubnu přišlo ze Znojma krajské na-
řízení, že má být západní brána zbourána, aby mohla být silnice rozšířena. Bítešští chtěli bránu
zachovat, ale tento požadavek byl krajským úřadem zamítnut. Následovalo vypracování plánu
dláždění náměstí, který zhotovil Pescheli v prosinci 1841 ve Velkém Meziříčí. Tento plán po-
čítal s dlážděním silnice se žlaby o ploše 2794 čtverečních sáhů a obecního pozemku před
domy o ploše 790 čtverečních sáhů. Dále stanovil plochy na vyvýšení terénu a vyzdění v zemi
kamenného krytí pro vodovodní potrubí ke kašně. Plán byl úředně potvrzen v Brně v dubnu
1842. V červnu byli Bítešští upozorněni Ryšánkem z úřadu ve Velkém Meziříčí, že západní
brána nebyla dosud odstraněna. V této věci obdržel městský úřad upozornění z Meziříčí ještě
v červenci 1858, že je brána chatrná, pročež se má oblouk buď opravit nebo odstranit. Mezitím
se od ledna 1842 řešilo, jak obec uhradí nemalé náklady na dláždění. Rozhodl to v srpnu téhož
roku krajský úřad tak, že obec, která při svých malých příjmech nemůže zaručit v šesti letech
splacení nákladů, má sáhnout na své jmění. Celkové náklady dláždění totiž činily 4035 zlatých
18 krejcarů, z kteréžto částky připadlo městu vydat 2796 zlatých. S úpravou náměstí souviselo
následné zhotovení kamenných kašen v roce 1849.
Pro srovnání se sousedními městy uvedeme několik historických údajů. Na stejné silnici
leží Velké Meziříčí, ve kterém byla část náměstí dlážděna již v roce 1761, avšak skutečně první
plošné vydláždění kočičími hlavami proběhlo v letech 1845–6 a 1864. Později roku 1909
zde byla při příležitosti příprav na císařské manévry vydlážděna jízdní dráha přes náměstí.
Ve vzdálenějších Ivančicích bylo hlavní náměstí vydlážděno v roce 1854. V tehdy jen měs-
tečku Náměšti nad Oslavou se prováděly úpravy náměstí a dílčí dláždění až v letech 1907–11.
V Tišnově bylo náměstí dlážděno postupně od roku 1864. V posledním čtvrtstoletí proběhla
rekonstrukce náměstí v Náměšti, a to v letech 1995–2000 s rozpočtem 35,2 milionů korun.
Rekonstrukce náměstí se nyní připravují ze zmíněných měst v Ivančicích a Tišnově.
Jan Zduba a Josef Hájek, Muzejní spolek Velkobítešska
pokračování příště