Basic HTML Version
Historické rybníky a vodní nádrže ve Velké Bíteši
www.
bitessko
.com
Sádky
se nacházely v prudším svahu
při východní straně náměšťské sil-
nice nad dnešní ulicí Lípová. Bývaly
tři nad sebou a takové jsou doloženy
k roku 1641. Patrně u nich se nacházely
rovněž haltýře (tj. malé vodní nádrže
nebo proutěné či dřevěné chladničky na
tekoucí vodě; 1593, 1663). V roce 1701
obec užívala 3 sádky pouze
„pro ryby,
když se rybníky loví“.
Mapa z roku 1756
sice sádky nezaznamenala, ale všechny tři
jsou zakresleny v katastrální mapě z roku
1825, rovněž jsou patrné na 1. i 2. vojen-
ském mapování. V roce 1791 obec sádky
zřejmě prodala soukromníkům a ve zmí-
něném roce
„páni kupitelové obecních
sádek odevzdávaj prázdné místo na sád-
kách“
k postavení chalupy. Tu měl vysta-
vět Pavel Řezáč s tím,
„aby on všechnu
pozornost nad sádkama a haltýřema,
do kterých ryby přijdou, měl a počet z ta-
kovejch ryb, které se jemu odvedou, zase
vydá“
. Tato chalupa o pár let později do-
stala janovické čp. 1. V roce 1892 je ve
vodní knize zmíněna sádka na ryby pouze
jedna, a to horní, náležející Janu Singe-
rovi, vlastníku domu čp. 86 na náměstí.
11
Na druhé straně náměšťské silnice se
nacházely
studánky
. Někdy v polovině
16. století byla z nich voda svedena dře-
věným potrubím do kašny na náměstí
a pro jejich údržbu obec zřídila funkci
obecního vodáka. V gruntovních knihách
se název Studánky či Studýnky objevují
od roku 1591. Koncem 17. století se tu
nacházelo 10 pramenů, o dvě století poz-
ději jen tři. Ve vodní knize v roce 1892
bylo konstatováno, že voda, vedená že-
leznými troubami,
„slouží hlavně ku za-
opatření obyvatelů města Velké Byteše
potřebnou vodou ku domácí potřebě, pak
k dodání potřebné vody pro městský pivo-
vár a palírnu“
. Tato voda sloužila k zá-
sobování města pitnou vodou, od 20. let
20. století podpořená dalšími vodními
zdroji, až do poloviny 70. let 20. století,
kdy tento zdroj nahradila voda z mos-
tišťské přehrady.
12
Požární nádrže
se ve Velké Bíteši
roku 1825 nacházely patrně čtyři a zří-
zeny byly asi nedlouho předtím. Jedna
nádrž byla tzv. Luža při rybníku Hadr
na okraji Růžové ulice, další se na-
cházela u stodol při dnešní Tišnovské
ulici na místě dnešního vjezdu do are-
álu někdejšího zemědělského družstva.
Ukostelavprostranství dnešníhoNáměstí
Osvobození se nacházela další, která
byla zrušena patrně pro nedostatek vody
a v souvislosti s parkovou úpravou pro-
stranství v 70. letech 19. století. Čtvrtá
a zároveň nejstarší z nádrží se nacházela
za kostelem vně hradeb. Zásobena byla
pramenem, na kterém se koncem 16. sto-
letí nacházely patrně tři haltýře. Rybní-
ček je zakreslen i na plánu Velké Bíteše
z doby okolo roku 1710. Před městskou
bránou jej ze dvou stran obtáčela cesta
a k dalším dvěma stranám dosahovaly
městské příkopy a valy jako součást
opevnění města. V blízkosti se nacházela
i předměstská zástavba a stodoly. Na
mapě z roku 1756 již zaznamenán není
ani na obou variantách 1. vojenského
mapování. Rybníček byl zřejmě obnoven
někdy na přelomu 18. a 19. století, a to
nejspíše s funkcí požární. V roce 1887
byla při něm postavena hasičská zbroj-
nice. Nádrž byla zrušena ve 3. čtvrtině
20. století.
13
8