Basic HTML Version
Historické rybníky a vodní nádrže ve Velké Bíteši
www.
bitessko
.com
menán bez vody (1756, 1775, 2. vojenské
mapování). V roce 1775 bítešští zástupci
překvapivě tvrdili, že se jmenuje Ježov-
ský. Obnoven byl v roce 1969.
21
Rybník
Horní Klečanský
v roce 1775
bítešští zástupci nazývali, patrně překva-
pivě, jako rybník Janovský v Ježovém.
Zaznamenán je na mapách z let 1756
a 1775, na rektifikaci 1. vojenského ma-
pování (1780–1783) však již nefiguruje
a v terénu zůstala, dle 2. vojenského ma-
pování, patrná již jen hráz. Na leteckém
snímkování z roku 1953 již je patrný za-
vodněný.
22
Blíže pramenů obou klečanských po-
tůčků, které se stékají v Dolním Klečan-
ském rybníku, se v lese nacházely malé
rybníčky. Ten uvnitř klečanského území
se jmenoval
Zhořský
rybníček nebo,
dle vyjádření městských zástupců v roce
1775, též Sečný v Klečanech. V součas-
nosti je patrná jeho hráz, a to při cestě od
přibyslavické hájenky ke Košíkovu pod
severní stranou dálnice. Druhý rybníček
na někdejších klečansko-košíkovských
hranicích se jmenoval
Černý
(1775). Pa-
trný je dosud.
23
Nyní se ale vraťme po proudu až k louce
nad Prostředním mlýnem. Tam se dle ka-
tastrální mapy z roku 1825 nacházely dva
malé rybníčky. Tatáž mapa ovšem neza-
znamenává u Dolního mlýna rybníček
zvaný
Demáček
, který se v louce pod
mlýnem nacházel v roce 1747.
24
Jiný ryb-
níček je v katastrální mapě z roku 1825
zachycen i na Loučkách při pramenu po-
tůčku tekoucím poblíž dnešní střelnice
a pod zahradkářskou kolonií.
RYBNÍKY JIŽNĚ
OD MĚSTA
Albíkovský
rybníček se nacházel
pod rybníkem Rejhradským. Na jaře
1569 bítešský Bartoň Albíků prodal
„rybníček slove Albíkovský dolní pod
rybníkem pana Matyáše Rejhradského
a kus ouvaru, kterejž leží podle cesty
jdouce ku Jestřebí, to za mnohá léta
v držení a v užívání jest měl“
. Kupcem
se stal jeho zeť kožešník Brikcí Brych-
etka, který mu vyplatil 16 zlatých 11
grošů. Brikcí držel dům v Hrnčířské
ulici čp. 122, kde je doložen nejdříve
k roku 1594, kdy platil z rybníku sva-
tojiřský úrok půl groše. Po něm dědili
jeho zeťové Pavel Matoušů a Václav
Zoubek, kteří v roce 1613 rybníček
prodali dalšímu dědicovi Jiříku Bry-
chetkovi. Ten držel dům čp. 152 v Rů-
žové ulici a za 24 zlatých pořídil
„ryb-
níček a kus roli ležící podle Rejhrad-
skýho rybníka s ouvarcem i z druhé
strany pod vrchem též kusem ouvaru“
.
Bylo připomenuto, že úrok z rybníka
činí 1 groš ročně a z roli též. V dů-
sledku tohoto prodeje Jiřík Brychetka
souhlasil, aby se na domě v Hrnčířské
ulici usadil Václav Zoubek. Rybník
byl vysušen někdy před rokem 1663,
kdy syn Jiříka Brychetky Jan Brych-
etka prodal Pavlu Adrianovi již jen
„loučku pod hrází Rejhradskou slove
Rybnický i s ouvarem“
za 9 zlatých.
Hráz pak o století později nebyla pro
kartografy postřehnutelná. Je však
pravděpodobné, že ji dosud připomíná
cesta, která louku protíná mezi býva-
lým lomem a jestřabskou silnicí.
25
14