Basic HTML Version
odstěhovalo 5 dětí a zůstali nám tam nejmlad-
ší od 3 do 6 let, proto máme netradiční složení
programu.
SOUBOR LÍŠŇÁCI z Brna
Vedoucí:
Ing. Edita Zerrichová
Z iniciativy Boženy Závodníkové a Antonína
Valouška se v roce 1975 za účasti 115 líšeň-
ských občanů uskutečnila náborová schůze,
na níž byl uveden v život Národopisný soubor
Líšňáci (zpočátku pod patronací místního JZD,
později ZK ROH ZKL Brno). Soubor se od po-
čátku své činnosti zaměřil na původní tance
a písně z Líšně, které zapsal místní rodák Fran-
tišek Svoboda. Vedoucím byl Miroslav Frydrý-
šek, uměleckým vedoucím Antonín Valoušek,
choreografkou Libuše Navrátilová, později He-
lena Vrchotová. Jako první byly nacvičeny tyto
líšeňské tance: Špacír - polka, Nevěrná, Kana-
faska, Hněvivá, Líšenka a Dupák.
Taneční skupina se veřejnosti poprvé před-
stavila v květnu 1976 v brněnské Kinokavárně
na Přehlídce brněnských národopisných sku-
pin. Hudební doprovod zajistili členové místní
dechové hudby, kteří nahráli vybrané skladby
na magnetofonový pásek. První vystoupení
v Líšni se pak uskutečnilo 26. června 1976 v Děl-
nickém domě na Klajdovské ulici pod názvem
„Líšňáci se bavijó“. V dalších letech se soubor
každoročně účastnil přehlídky „Brněnsko tančí
a zpívá“, pořádal též vinobraní i tradiční Vác-
lavské hody. Konaly se také Líšeňské dožínky,
velkou poctou pro soubor bylo účinkování v po-
řadu „Ta brněnská brána“ na MFF ve Strážnici.
Na počátku 80. let proběhly personální změny;
uměleckou vedoucí se stala Marie Knechtová,
organizačním vedoucím Milan Knecht, zkou-
šelo se v Dělnickém domě. Vznikl Národopisný
soubor Líšňáček – dětská sekce a současně do-
rost pro dospělý soubor. Z akcí, jichž se soubor
pravidelně účastnil, lze jmenovat festival Kraj
beze stínu v Krumvíři, přehlídku Brněnsko tančí
a zpívá, Šlapanické slavnosti.
V roce 1983 vznikla též hudecká muzika sou-
boru Líšňáci, u jejíhož zrodu stál člen Brolnu
Karel Dvořák. Ta je, podobně jako Líšňáček,
součástí souboru dodnes. Členové souboru se
ženili a vdávali, takže došlo k oživení někte-
rých prvků ze starobylé líšeňské svatby a soubor
novomanželům připravoval krojované svatby
se „zalikovačkou“. Vítaly se vládní delegace
při mírových slavnostech v tehdy Gottwaldově
údolí, ale krojovaní také chodili o červencových
nedělích na pouť na Kostelíček.
Náš výlet do historie si neklade za cíl stati-
stickou bilanci akcí a zásluh, ale jemné při-
pomenutí časů minulých. Nebudeme se tady
zmiňovat o všech vystoupeních doma i v okolí,
o účasti souboru na domácích prestižních fes-
tivalech, přehlídkách, vernisážích, zájezdech
do zahraničí (třikrát Polsko, Rakousko, dvakrát
Německo, Holandsko, Dánsko). Za účasti krojo-
vaných probíhaly průvody Božího těla, tradicí
se staly besedy u cimbálu v jídelně ZŠ Horní-
kova, neodmyslitelnou součástí závěru každé