Basic HTML Version
Zpravodaj
|
město Velká Bíteš
|
Červenec 2014
POČÁTKY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY VE VELKÉ BÍTEŠI
Je tomu již 100 let, co městská rada Velké Bíteše obdržela od okresního hejtmanství
ve Velkém Meziříčí 29. června 1914 oznámení o smrti následníka trůnu tohoto znění:
„Všem představenstvům obcí! Dle telegrafického sdělení praesidia c. k. Moravského místo-
držitelství v Brně zemřeli včerejšího dne, tj. v neděli dne 28. června 1914, v Sarajevě Jeho
c. a k. Výsost pan arcivévoda František Ferdinand a jeho Nejvyšší choť paní arcivévodkyně
Žofie z Hohenberku. Pan starosta se poukazuje, aby, pokud se tak již snad nestalo, tuto
truchlivou zvěst uvedl ve všeobecnou známost a postaral se o to, aby zejména na veřej-
ných budovách vyvěšeny byly smuteční prapory.“
Rada se ještě téhož dne sešla a usnesla
se, že bude odeslán následující telegrafický projev:
„Nejvyšší kabinetní kanceláři Jeho
Veličenstva císaře ve Vídni. Město a okres Velko-Bytešský tlumočí Vašemu císařskému
a královskému Veličenstvu velký bol celého kraje nad tragickou smrtí Nejjasnější císařské
Výsosti pana arcivévody následníka trůnu a jeho Jasné paní choti a želí převeliké ztráty,
která stihla tak krutě Nejvyšší císařský rod a naši vlast. Za městskou radu a starostenský
sbor Melkus starosta.“
Dlužno dodat, že František Ferdinand d‘Este se v okolí Velké
Bíteše příležitostně vyskytoval. Naposledy deset dní před atentátem navštívil hraběte
Karla Haugwitze na náměšťském zámku. V Sarajevu jej pak doprovázel meziříčský
hrabě František Harrach, který zapůjčil své auto i s řidičem a sám se stal bezprostřed-
ním účastníkem atentátu.
Po uvedeném oznámení zatím nic přesvědčivě nenasvědčovalo, že by se tato záleži-
tost měla stát rozbuškou světového konfliktu. Rada města se před vypuknutím války
sešla ještě 5., 12. a 23. července a řešila běžné provozní věci. Podobně běžně proběhla
schůze 24 členného zastupitelského výboru obce 20. července (předtím byla 14. května).
Tato červencová schůze byla přitom svolána již na 17. července, avšak tehdy se nesešel
řádný počet členů. Při nově svolané schůzi byli členové nejprve seznámeni s obsahem
dopisu starosty Františka Melkuse z 11. července, ve kterém bylo uvedeno,
„že ze zdra-
votních ohledů byl nucen sobě vzíti dovolenou 4 až 6 neděl a že agendu odevzdal k vedení
prvnímu radnímu panu Vladimíru Kotíkovi“
. V celkových 14 bodech jednání dále řešili
mj. záležitosti honitby, zřizování telefonního spojení
„z příčiny, že telefonního spojení
skutečně co nejnutněji zde zapotřebí jest“
, porůznu dláždění, schválili protest proti za-
vírání obchodů na celé Moravě v 7 hodin večer i protest
„proti násilnostem brněnských
Němců o sletu sokolském“
v Brně s tím, aby tento byl uveřejněn v Lidových novinách.
To ještě netušili, že o osm dní později vypukne skutečná válka, která neblaze zasáhne
do života všech.
Ve Velké Bíteši se přípravy na válku projevily tři dny před vypovězením války Ra-
kousko-Uherskem Srbsku. Již od 25. do 31. července totiž probíhala částečná mobili-
zace svolávacími lístky, která se týkala ve Velké Bíteši dvanácti osob. Následně 1. srpna
narukoval velký počet Bítešáků, totiž 125 osob. V jednáních městské rady se však tyto
odvody zatím neprojevovaly, i když rada zasedala onoho rušného 1. srpna, a to již za
účasti starosty Melkuse. Rada tehdy řešila pronájem obecních pozemků a nějaké drob-
22