Page 18 - Zpravodaj Velk

Basic HTML Version

Zpravodaj
|
město Velká Bíteš
|
Leden 2014
Následovala vzpomínka na Edu Rovenského, který před deseti lety odešel mezi
„nebeské muzikanty“. Tento muzikant tělem i duší zanechal své stopy i při zrodu první
instrumentální hudební skupiny Bítešanu. Trvalou památkou, která dodnes tvoří
základní repertoár muziky Bítešanu, jsou stovky jím upravených lidových písní. Jednu
z nich, „Krajino, krajino“, zazpíval ženský sbor Bítešanu na jeho památku.
Potom již rozveselil publikum folklorní kroužek Bítešánek MŠ U Stadionu. Pod vede-
ním Nadi Burianové a za hudebního doprovodu Dany Neklapilové předvedly děti hravé
pásmo „Ptáčku, jak zpíváš?“ Zpívala Natálie Lacinová.
„Sluníčko“, taneční kroužek MŠ Masarykovo náměstí, předvedl hodové stavění
máje, plné tance a písniček. Možná se některé děti objeví po létech pod skutečnou májí
v hodové chase.
Autorkami pásma byly Lenka Klimešová a Jana Krejčová.
Vánoce, které ohlašuje první sníh a radovánky dětí s ním spojené, přiblížily v pásmu
„Přijel k nám bílý kůň“ mladší děti souboru Bítešan pod vedením Elišky Hradilové a Jitky
Chmelíčkové. Zajímavé byly dramatizace některých písní. Zpívali Iveta Chmelíčková,
Karolína Balejová, Anička Dvořáčková, Lucie Neklapilová, Judita Velebová, Jiří Vrzal.
„Poškolákům“ ze ZŠ letos nestačilo ani jeviště. V pásmu „Mikuláš je hodné pán“
řádili nejen Poškoláci, ale i čerti, ve které se proměnilo několik hodných a ochotných
maminek, aby pomohly zvládnout nával účinkujících. „Proč jich máš tolik?!“ ptala jsem
se dcery, která po jednom nácviku seděla u mě nad kávou a vypadala jak hodně dlouho
nezalitá mrkev. „Původně to byli mí loňští druháci, s těmi jsem už pracovala a vystupo-
vala, ale mí současní prvňáčci se chtěli taky zúčastnit. Nedokázala jsem je odmítnout.
Díky ochotným maminkám jsme daly s tím „pytlem blech“ program dohromady, i když
jsem ho musela kvůli přibývajícím účinkujícím několikrát pozměňovat. No neudělej to
pro ně “. Na to jsem už neměla žádný argument.
Dále předvedla skupina starších dívek Bítešanu „Kola z Březníka“. Krátké tance
původně předváděly ženy a dívky o taneční zábavě, když měli muzikanti přestávku. Jak
se proslýchá, z nějakého důvodu dívky tyto tance nemají příliš v lásce. Možná by jim
pomohla „stáž“ na březnické tancovačce. U publika mají vždy ale velký úspěch.
Následující dvě vystoupení patřila skupině dospělé mládeže Bítešanu. První s názvem
„Mlynáři“ nadchlo diváky svou rytmičností a svižností natolik, že vyvolalo skandovaný
potlesk. Druhé taneční pásmo bylo podle jednoho z tanců nazváno „Bítešské panenky“.
Při jejich dokonalém provedení jsem si uvědomila, jak dlouhá cesta čeká nejmladší
Bítešánky, než se k jejich spontánní radosti z pohybu přidá ladnost, ukázněnost, vytrva-
lost – ale ta jiskra radosti by v nich měla zůstat. Obě pásma nacvičila Jana Vlčková.
Následovalo vystoupení Bítešských zpěváčků. Ti už si udělali mezi ctiteli folkloru
své jméno. Jejich hlasy úspěšně zněly i na několika soutěžích a potěšily i bítešské pub-
likum. Zpívali: Terezka Smutná, Jiří Vrzal, Anička Jirglová, Barbora Smutná a Katka
Vrzalová.
Finále programu patřilo Bítešanu 15 a hostům s vystoupením „Dožínky“. Autorky
Silva Smutná a Hana Sedláková propojily zpěv a tanec dramatizací průběhu žní na jed-
18